Co bude dál s Radou Evropy?

Předseda Evropského soudu pro lidská práva varoval, že pokud se instituce radikálně nezreformuje, nebude možné aby nadále řešila současný počet případů. V posledních měsících se mu nahromadilo 80 000 případů, což při současném poštu soudců, tedy 1 z každé členské země nebude stačit. Proto řada zúčastněných zemí podpořila myšlenku počet soudců zdvojnásobit.

Základní otázkou další existence Rady Evropy však zůstává její budoucí funkce. Některé státy upozorňují, že rostoucí počet členů Evropské unie postupně snižuje význam Rady Evropy. Stoupenci této koncepce dodávají, že řada evropských zemí, je jak v Evropské Unii, tak v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i v Radě Evropy, které se sice v některých záležitostech chovají rozdílně, ale často se jejich aktivity překrývají..

I proto je jedním z výsledkem varšavského summitu Deklarace o koordinaci činností Rady Evropy a OBSE, což by mělo pomoci, aby se podařilo lépe sladit jejich často totožné aktivity a ušetřit tak členským zemím mimo jiné na zbytečně zdvojených výdajích. Právě výše zmíněná spolupráce by měla být budoucí osou takzvané evropské architektury, která by se mohla stát, jak prohlásil prezident pořádající země Alexander Kwašniewski, pevnou součástí nové Evropy. Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se ve Varšavské deklaraci zavázaly k prohloubení spolupráce v boji proti terorismu, ochrany práv menšin a také podporu boje proti diskriminaci a netoleranci. Jedinou evropskou zemí, která dosud není v Radě zůstává Lukašenkovo Bělorusko, které bylo během summitu podrobeno tvrdé kritice mnoha zemí pro svou nedemokratickou politiku, odmítající svobodné volby, nezávislá média a opoziční strany. Mezi největší kritiky patřily sousední pobaltské země, ale také Polsko, které poukázalo na fakt, že běloruské orgány před nedávnem zrušily zasedání Sdružení Poláků , žijících v Bělorusku. Pokračuje tak několik týdnů se vlekoucí napětí mezi Minskem a Varšavou, kdy si běloruský prezident Lukašenko neodpustil přímou kritiku polských diplomatů v Bělorusku, kteří se prý snaží svými aktivitami narušit loajalitu tamních Poláků k úřadům .

Další diplomatické napětí se projevilo mezi Ruskem a Polskem. Po nedávné potyčce u příležitosti moskevských oslav konce války, kdy ruský prezident Putin vyznamenal někdejšího šéfa komunistického Polska Jaruzelského se hlava ruského státu rozhodla nezúčastnit varšavského summitu, kde Rusko zastupoval v uvozovkách "pouze" ministr zahraničí Lavrov. Ten však tvrdil, že s nejnovějším vývojem vzájemných vztahů nemá Putinova neúčast nic společného a komentáře, které jí takto vysvětlují chtějí jen zbytečně přilévat olej do ohně. Jaruzelského vyznamenání kritizoval i český prezident Klaus, který se včera při setkání s Lavrovem domníval, že s ním šéf ruské diplomacie chce projednávat právě causu Jaruzelski a Klausovu reakci. Český prezident se však od ruského politika dočkal jen zdvořilostní gratulace k vítězství našich hokejistů na mistrovství světa ve Vídni.

Summit schválil také Konvenci o boji proti terorismu. Ocitly se tam definice termínů jako výcvik a nábor teroristů a také nabádání k teroristickému útoku. Rada Evropy rovněž přijala konvenci o prevenci praní špinavých peněz. Ta má mimo jiné pomoci zabránit tomu, aby byl terorismus financován z prodeje narkotik, pašování zbraní a zisku z prostituce. Členské země by na základě dohody měly zavést předpisy, které by umožnily konfiskaci peněz a majetku, které pocházejí z trestné činnosti. V případě konvence o obchodu s lidmi jde především o zavedení vzdělávacích programů, které by mohly sloužit jako prevence a členské státy by se také měly zavázat k pomoci obětem obchodu s lidmi.

Rada Evropy si tedy i po varšavském summitu svou existenci, i když s poněkud větší koordinací s Evropskou unií a OBSE zachovala. V budoucnu by se mohla například stát místem setkání představitelů zemí, které k sobě složitě hledají cestu, nebo není v dohledné době reálné, že by se staly členy Evropské unie.