ČNB: Ekonomika brzy poroste

6. listopad 2009

Když si člověk přečte poslední ekonomické zprávy, pak se ho zmocní nervózní vzrušení. Vždyť už je krize za námi a říkají nám to tak renomované instituce jakými jsou Česká národní banka, Český statistický úřad a dokonce samotné finanční trhy. Poslechněme si, jak tyto zprávy znějí.

První z nich: "Česká národní banka zlepšila pro příští rok odhad růstu ekonomiky na 1,4 procenta. Letos centrální banka očekává pokles o 4,4 procenta. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval guvernér Zdeněk Tůma."

Další je od Českého statistického úřadu, zní stejně optimisticky a hodnotí dokonce současnou situaci: "Přebytek obchodní bilance dosáhl v září 18 miliard korun českých byl meziročně o 7 miliard větší. Jde o nejvyšší kladné zářijové saldo a třetí nejvyšší od vzniku České republiky." A teď si poslechněme, jak reagují finanční trhy: "Koruna si začátkem týdne zvolila růstovou cestu a díky dobré náladě ve světě se na ní udržela. Dnešní dopoledne koruně přináší posílení už na 25,70 proti euru. Domácí obchodní bilance překonala odhady a tento vývoj jenom podpořila." Tak dnešní posilování koruny popsala investiční banka Patria.

Jde vůbec zmíněné zprávy vyložit jinak, než jako nepochybný a definitivní konec krize? Česká národní banka říká jednoznačně, že hospodářství v příštím roce poroste velice příjemným tempem. Česko je exportní země a statistika jednoznačně říká, že se jí na světových trzích daří udržet do té míry, že k nám míří miliardové zisky. Nemluvě o tom, že finanční investoři nakupují korunu. Prostě věří české ekonomice a nebojí se u nás investovat.

Ve výhledu se to zdá být jasné. V brzké době přijdou i zahraniční podniky, které začnou investovat do průmyslu, nezaměstnanost poklesne a Česko začne postupně snižovat své dluhy. Zní to pěkně a dost možná je správné takové zprávy hlásat. Vždyť přichází zima, s ní přirozený pokles ekonomické aktivity, ale není třeba se bát, protože hned na jaře se ekonomika zvedne zcela bezpečně. Bylo by správné takové zprávy hlásat, ale jen kdyby to byla pravda. Snaha vzbudit důvěru mezi ekonomy a občany nevyšla hlavně guvernérovi Zdeňku Tůmovi. Titulek, že ekonomika poroste rychleji, než se čekalo, zní pěkně. Ovšem došlo se k němu jednoduchým početním trikem. Česká národní banka prostě snížila odhad ekonomického poklesu v letošním roce a ve výhledu na příští rok nic neměnila. Růst příštího rok se počítá od nižší letošní základny a je tedy přirozeně vyšší. Fakticky ale Tůma řekl pouze to, než že letošní pokles bude hlubší, než si dosud myslel.

U zprávy statistického úřadu o zlepšení bilance zahraničního obchodu to není tak přehledné. Růst obchodního přebytku fakticky říká, že vývoz v září poklesl méně, než dovoz. Samotná data o vývozu ovšem ukazují, že propad není tak velký jako počátkem roku a tak přece jen jde o zlepšení, byť velmi mírné.

Jenže u zahraničního obchodu v dnešní situaci České republiky platí paradox. Bylo by lepší, kdyby se bilance zhoršila. Přebytek nad deset miliard zaznamenalo letos sedm z devíti měsíců. Hlavní zprávou přitom je fakt, že se hluboko propadl dovoz a že se to od začátku roku nelepší. Pokud je vývoz dokladem ekonomického výkonu, pak je dovoz jeho předpokladem. Když se nedováží, tak je jisté, že lidé méně utrácejí a především, že firmy méně investují. České podniky jsou tedy dosud schopny vyrábět, žádné nové výroby však nerozjíždějí. Třeba vydrží do chvíle, než přejde krize, třeba nevydrží. Zpráva Českého statistického úřadu je tedy vyvrácením naděje, že se poměry mění k lepšímu. Rozhodně k tomu zatím nedošlo.

Vidět v posilování koruny dobrou zprávu je zase hodně prvoplánové. Když je silnější, tak zdražuje export a zlevňuje dovážené suroviny. Jde tedy spíše o neutrální zprávu. Navíc už vůbec není jisté, co vlastně posilování koruny proti euru a dolaru znamená v delší perspektivě. Za posledního půl roku dolar významně oslabil proti euru. Podle očekávání oslabil ještě víc proti koruně. Koruna pak mírně posílila i proti euru. Někdy se tento vývoj vykládá jako důkaz prosperity. Protože se investoři nebojí rizika, tak nakupují nejen euro, ale také východoevropské měny, anebo akcie nebo suroviny, které se také řadí za riziková aktiva.

Potíž je v tom, jak upozornil ekonom Nouriel Roubini, že to také může být naopak. Ceny rizikových aktiv rostou, protože dolar se využívá při tzv. carry trade, tedy obchodech, kdy se spekuluje na jeho oslabování. Při carry trade se zároveň nakupují rizikovější komodity. Roubini varuje před tím, co se stane, až hodnota dolaru přestane klesat. Mohlo by dojít k prudkému pádu cen akcií i dalších aktiv. Tím by světová ekonomika dostala další vážnou ránu.

Zatím tedy dolar oslabuje, koruně to pomáhá, a všechno jde navyklým směrem. Co ale bude za pár měsíců, nikdo neví.

Bohužel je tomu tak: jsme dosud v krizi obklopeni nestabilním prostředím světových financí. Je správné věřit na budoucí zlepšení, jen by to chtělo víc zpráv, že skutečně přijde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.