Čínský kapitalismus zpeněží všechno, včetně Marxovy sochy, říká filozof

Karel Marx
Karel Marx

Filozofové svět různě vykládali, jde však o to jej změnit a Karlovi Marxovi se to podařilo. Myšlenky věrozvěsta komunismu inspirovaly mezinárodní levicová hnutí i totalitní režimy. Od Marxova narození uplyne 5. května 200 let. Proto bude v tento den v jeho rodném Trevíru za účasti předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera odhalena Marxova socha, kterou zaplatili Marxovi dědicové z Číny.

„Marx měl obrovský politický vliv na 20. století. Patří k největším svůdcům v dějinách, který svedl mnohé lidi na scestí totalitních režimů, které zkrachovaly koncem 80. let 20. století,“ uvedl v pořadu Pro a proti filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.

Ten si prý cení prací, které Marx vytvářel do roku 1848, tedy v mladém období a před vznikem Komunistického manifestu. „Zajímavosti bych hledal u mladého Marxe, u toho starého to považuji za slepou uličku.“

„Jestli v první filozofické fázi Marx připouštěl vzájemný vztah mezi základnou a nadstavbou, tak ve svém vědeckém období po roce 1848 už to nepřipouští. Takže věda, poznání, filozofie, etika, náboženství, to všechno jsou jen pouhé výrazy ekonomických poměrů a veškeré naše poznání je pouhým výrazem našich ekonomických zájmů.“

Byl to Marx, kdo zavedl pojem diktatura proletariátu... a bylo to jeho učení o ekonomické základně a duchovní nadstavbě, které destruuje jakékoli morální principy. Tedy, že vše podstatné jsou ekonomické vztahy a procesy, zatímco oblast nadstavby je pouhým jejich odrazem.
Daniel Kroupa

Kroupa také v Trevíru byl a nahlédl do Marxova rodného domu. „Pokud si Trevířané chtějí tuto postavu připomínat sochou, nic proti tomu nemám. Ale v zemích, kde marxismus způsobil tolik zla, by stavění soch Karla Marxe bylo opravdu nevkusné.“

„Zavedení tržního hospodářství postaveném na nejtvrdších neoliberálních principech přispělo k obrovskému ekonomickému rozvoji Číny. Proto je pozoruhodné, s jakou lehkostí se Číňané hlásí k Marxovi a zároveň jednají zcela proti duchu jeho principů,“ upozornil filozof .

Petr Kužel z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vidí Marxe jako kritického myslitele, který se pokoušel odhalit strukturální nerovnosti a jejich podmíněnost. „V tomto smyslu ho vnímám jako filozofa emancipace.“

„Marx vycházel z předpokladů klasické politické ekonomie, kdy předpokládá dokonalý trh. Ukazuje na vnitřní rozpornosti, které se snaží nějak překonat. Na jeho ekonomickou analýzu navazovala v 19. i 20. století řada ekonomů, a navazuje se na ní doteď.“

Nemyslím, že by Marx skutečně vztah základny a nadstavby pojímal takto rigidně. Zdůrazňoval, že chceme-li pochopit, jak funguje společnost, musíme analyzovat především ekonomii, ale to neznamená, že by se podle něj dalo redukovat veškeré poznání a etika na nějaký stín ekonomické základny.
Petr Kužel

Marxova ekonomická teorie se také dále rozvíjí. „Zejména pokud jde o analýzu ekonomické krize. U Marxe nacházíme několik typů krize, které jsou navzdory mnoha revizím stále podnětné a stále se diskutují,“ dodal filozof.

Ten věří, že Marx sám by nesouhlasil s nedemokratickým pojetím společnosti nebo s cenzurou. „S tou sám ostatně celý život bojoval. Marx bojoval za demokratické ideály, jen říkal, že v dané společnosti se nemohou naplnit.“

„Čínský kapitalismus zpeněží všechno, včetně postavení Marxovy sochy... Na druhou stranu je Marx vnímán, jako autor, který ovlivnil humanitní vědy, sociologii, ekonomii, filozofii, a v tomto smyslu je to nejvýznamnější trevírský rodák, takže celkem rozumím tomu, že tam sochu chtějí postavit,“ shrnul Petr Kužel.

Spustit audio

Související