Čínská auta se nepodbízejí cenou. U mladých rozhodují jiné faktory než tradice značky, říká odborník

7. září 2023

Mnichovský autosalon letos ovládají Číňané. Přinejmenším z pohledu řady médií se zdá, že německé automobilky byly odsunuty mezi outsidery, zatímco tón udává americká Tesla a především čínské automobilky. „Je to mediální zkratka, média ráda uvidí dramatický souboj a propad tradičních hráčů. Autosalon je opravdu výrazně ovlivněn čínskými značkami, ale evropské automobilky nehrají druhé housle,“ zdůrazňuje odborník na automobilový průmysl Petr Knap.

Automobilky dnes mezi sebou soutěží nejen v samotných autech, ale i v softwaru a doprovodných službách. „Tradiční automobilky, které mají komplexní portfolio, to mají z definice výrazně těžší než start-up, který má jeden produkt a jeden cíl. Ale drží se na dohled a osvojují si nové technologie,“ dodává.

Čtěte také

Zároveň ale připouští, že automobilky dnes začínají hrát na novém hřišti, kterým je elektromobilita, v níž je Čína výrazně větší hráč s větší výrobní základnou, než při svém nástupu na americké a evropské trhy v minulosti měly například japonské nebo korejské automobilky.

Evropské automobilky naopak stále musejí řešit i řadu továren na spalovací motory a pracují v ekosystému, který budovaly 100 let a nyní je trochu svazuje. „Hendikepem je velikost, kterou Čína disponuje, a promyšlený systém, který budovala jednu až dvě dekády. Rychle si osvojují inovace a jdou rychle dopředu,“ popisuje Knap.

„Jsme velmi přísní a hlídáme si, jak vypadá naše životní prostředí a jak zacházíme s lidmi. Je mnohem těžší než v Číně nebo Vietnamu začít novou fabriku a rozjet výrobu, případně těžbu a zpracování, které není ekologicky šetrné,“ doplňuje partner poradenské společnosti EY pro oblast automobilového průmyslu.

Tvrdá konkurence

Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn přesně před rokem v Interview Plus na adresu čínských aut prohlásil, že mají kratší dojezd a nízké bezpečnostní standardy: „To nejsou vozy, které bychom chtěli našim zákazníkům nabízet. Určitě do Evropy přijdou a my budeme tuto konkurenci brát velmi vážně, ale nemyslím si, že by tam byla zásadní cenová výhoda.“

Knap se domnívá, že Volkswagen čínský trh sledoval, překvapivá však může být rychlost nástupu čínských automobilek. „Může být způsobena tím, že tamní ekonomika zpomaluje a velcí hráči se snaží najít odbytiště v zahraničí,“ soudí.

Čtěte také

Čína má podle Knapa cenovou výhodu vyplývající z integrovaného dodavatelského řetězce, přístupu k materiálům a celkově nižší úrovni cen na domácím trhu. Zajímavé prý ale je, že se čínské automobilky nesnaží podbízet nízkou cenou.

„Snaží se být trošku levnější, ale současně být schopni dodat kvalitní produkt schopný konkurovat na evropském trhu. Snaží se odstranit ten pohled na čínské značky, že to jsou nekvalitní a nebezpečné vozy, které nevypadají dobře a nejsou dobře zpracované. To ukazují i na mnichovském veletrhu,“ podotýká.

Výhodou tradičních značek je loajalita zákazníků, kteří sází na prověřenou jistotu, mají svou servisní síť i dealera, se kterým dlouhodobě spolupracují. U mladších zákazníků, zejména pokud hledají elektromobil, ale rozhodují jiné faktory než tradice značky.

„Je to více o výkonu, uživatelské přívětivosti a kvalitě softwaru. Ale auto kupujete na několik let a chcete mít i zázemí, servis a náhradní díly. V tom je výhoda pro tradiční značky, v řádu několika let ale může opadnout,“ připouští.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.