Čína se vrací do éry Mao Ce-tunga: Si Ťin-pching bude doživotním prezidentem
Čínský parlament schválil změnu ústavy, která umožní, aby prezident Si Ťin-pching zůstal hlavou státu doživotně. To ale může být nebezpečné, varuje hongkongský deník South China Morning Post .Zrušení ústavní klauzule, která omezovala dobu prezidentství na deset let, může podle listu vést k nejkontroverznějšímu politickému vývoji v moderní historii Číny – nejen od nastolení komunistické vlády v roce 1949, ale od založení republiky v roce 1911. Politologie považuje prezidenta na doživotí v podstatě za monarchu.
Si Ťin-pching už téměř zcela ovládá politický systém a má během prvního mandátu větší moc než kterýkoli jeho předchůdce od Mao Ce-tunga. Říká se mu „předseda všeho“.
„Čína se proměňuje z vlády jedné strany ve vládu jediného muže, a vrací se tak do Maovy éry,“ tvrdí hongkongské noviny. S tím, že tento vývoj v podstatě zvrátil nejdůležitější stranické politické normy a pravidla vládnutí a následnictví, které schválil Maův nástupce Teng Siao-pching. Právě on prosadil významné reformy, které měly zabránit obnově maoismu a diktatury jediného muže.
Budování kultu osobnosti
I když prezident Si sdílí Tengovu pragmatickou hospodářskou politiku, předvedl, že je odhodlán oživit něco z Maovy filozofie vládnutí. Kritikové ho obviňují z budování kultu osobnosti a indoktrinace mas. Si prohloubil čistky v řadách zkorumpovaných i politických odpůrců, aby odstranil každého, kdo mu není loajální nebo neplní jeho příkazy. Spoléhat se na model železné vlády jediného muže je však riskantní jak pro Siho, tak pro celou Čínu, varuje autor článku. Když totiž kormidelník zestárne či onemocní, země se ocitne v nebezpečí, jak jsme to viděli na konci Maových dní.
V tomto modelu se také prezident může těžko vyhnout politickým omylům a špatným rozhodnutím, protože všichni se ho bojí upozornit. Železná vláda jediného vůdce může vyvolat i intenzivní vnitřní politický boj. Centralizace moci může Si Ťin-pchingovi pomoct obnovit slávu Číny, dějiny ale podle deníku ukázaly, že mnoho politiků, kteří chtěli vládnout doživotně, svou vizi nerealizovali. Někteří byli sesazeni, jiné zavraždili političtí nepřátelé.
A i kdyby Si doživotně vládl, bude mít problém vybrat nástupce, který by pokračoval v jeho odkazu a zaručil hladké předání moci. V sázce však může být mnohem víc – nové nepřátelství mezi politickými soupeři a potlačování politického disentu může vést k opakování tragédií Maovy éry, zdůrazňuje South China Morning Post.
Šlapání po demoracii
Čínské rozhodnutí udělit Si Ťin-pchingovi doživotní mandát je další důkaz, že svět tíhne k nacionalističtějším a autoritářštějším režimům, konstatuje jihokorejský deník Korea Herald. Důkazem je pro něj Vladimir Putin, jeho turecký protějšek prezident Recep Tayyip Erdoğan nebo filipínský Rodrigo Duterte, který byl sice zvolen demokraticky, ale teď demokratické normy pošlapává. Podobnými příklady jsou prý i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nebo maďarský premiér Viktor Orbán. A šíření agresivního nacionalismu zase ztělesňuje Donald Trump, který útočí na soudy, FBI i svobodný tisk, popisuje list.
Ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch Kenneth Roth k varováním analytiků před doživotním prezidentstvím Si Ťin-pchinga dodává, že Čína autokratické vládce podporuje. Udržuje například těsné finanční vztahy s represivními režimy ve Venezuele nebo Zimbabwe. Stále častěji se také snaží umlčet kritiky svého autokratického modelu v liberálních demokraciích, dočteme se v deníku Korea Herald.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.