Čína chce násilně převychovat milion svých muslimů

Zatýkání a internace Ujgurů umožňuje zákon proti extremismu, který v západočínské provincii Sin-ťiang přijali letos v březnu. Oblasti má prý zajistit „dlouhodobou stabilitu“. Legislativa zakazuje šíření islamistických názorů a činnost, která z radikálního náboženského myšlení vychází.

Pronásledování myšlenek

Hlasatele takových názorů umožňuje „převychovávat“, ať již jednotlivě nebo ve skupině. Jazyk normy je však natolik vágní, že de facto umožňuje pronásledování jakýchkoliv politicky nekorektních myšlenek.

Když se Imán, mladý ujgurský student jedné z amerických universit, vracel do Číny na letní prázdniny, u východu z letištní haly ho zadrželi pohraničníci. Vyslechli ho a bez udání důvodu ho zadržovali devět dní.

Příběh jako z hororu

Později si pro něj přijela policie z jeho vzdáleného rodného města, ležícího na západě země. S pouty na rukou strávil 50 hodin ve vlaku. Kapuci mu z hlavy sundali až ve chvíli, kdy byl internován v detenčním středisku v městečku Turfan v Sin-ťiangu.

„Když jsem tábor uviděl, přepadla mě hrůza. Jeho areál byl obehnaný vysokými zdmi a u železné brány hlídkovaly stráže. Uvnitř se skoro nesvítilo,“ uvedl Imán, který z bezpečnostních důvodů vystupuje pod pseudonymem.

Muslimské gulagy

Bez soudu a jakýchkoliv formalit tak pro mladého muže začal čtrnáctidenní pobyt v jednom z nespočetných táborů „muslimského gulagu“, které se v Číně od jara minulého roku rozrostly jako houby po dešti. Čínské úřady se v nich snaží vymýtit to, co považují za radikální náboženské názory. Těch se však podle Timesů drží většina z přibližně jedenácti milionů čínských Ujgurů.               

Tábory Peking zřídil v reakci na vlnu násilí, při které v letech 2009 až 2011 přišly o život stovky lidí. Obviňováni z ní byli převážně právě Ujgurové ovlivnění radikálním islámským fundamentalismem.

Bez soudu na program myšlenkové očisty

Za teroristy napojené na mezinárodní organizace však byli označeni i účastníci nenásilného ujgurského protestního hnutí, jež usiluje o autonomii oblasti zaručenou v ústavě. Odborníci na mezinárodní terorismus navíc nenacházejí mezi ujgurskými aktivisty a mezinárodními teroristickými skupinami žádné spojnice, uvádí britský deník.

Ve snaze o „očistu myslí“ ujgurského obyvatelstva zřídila pekingská vláda to, co nazývá výchovnými středisky, v nichž jsou uplatňovány deradikalizační programy. Podle odhadů Rady pro lidská práva (HRC) při OSN je v nich dnes zadržován přibližně milion Ujgurů. Většina z nich se přitom v táborech ocitla bez soudu.

Čína údajně Ujgurům pomáhá při převýchově

Americký senátor Marco Rubio a poslanec Sněmovny reprezentantů Chris Smith, kteří předsedají Výkonnému výboru amerického kongresu pro Čínu (CECC), tato opatření označují za „největší masové věznění národnostní menšiny v dnešním světě“.

Nicméně Čína, která musela nedávno v této věci čelit kritice ze strany Rady pro lidská práva při OSN, obvinění z masového zatýkání popřela. Čínský delegát přitom uvedl, že „těm, koho svedli z cesty náboženští extremisté, je třeba podat pomocnou ruku při přesidlování a převýchově“.

Celá provincie podle Orwella

Podle londýnského listu se však zdá mimo jakoukoliv pochybnost, že se úsilí Pekingu neomezuje jen na poskytování pomoci. Vládní dokumenty i satelitní záběry ukazují, že se v oblasti rychle zvyšuje počet ostře střežených objektů. Ti, kdo pobyty v novodobém gulagu přežili a rozhodli se svědčit, poukazují na kruté životní podmínky a neúprosné indoktrinační programy, píše deník The Times.

Čínské úřady se v Ujgurech snaží vymýtit to, co považují za radikální náboženské názory|foto: Robert Mikoláš

Pečlivě sledovanou provincií Sin-ťiang se tak šíří strach a novináři ji popisují jako vězení bez ostnatého drátu. Všudypřítomný systém kamerové kontroly údajně dokáže sledovat jednotlivě každého obyvatele. Podle informací Rádia Svobodná Asie byli v jedné z prefektur občané mladší čtyřiceti let preventivně podrobováni převýchově, protože jsou prý náchylní k extrémním názorům.

Dospělí do tábora, děti do chléva

Za další přečiny, za které mohou být Ujguři „převychováváni“, úřady považují například cestování do zahraničí, kontakt s příbuznými v cizině nebo nošení tradičních šátků.

Z jedné ujgurské vesnice tak prý bylo do takzvaných „převýchovných zařízení“ posláno až 40 % dospělých obyvatel. Jejich děti ve věku od 6 měsíců do 12 let, které se ocitly bez rodičovské péče, putují do sirotčinců. Zaměstnanec jednoho takového ústavu novinářům popsal, že děti žijí „zavřené v kůlně jako domácí zvířata“ a rýži s masem dostávají jen jednou týdně.

Rodina jako rukojmí

Také ujgurský student Imán vzpomíná na nedostatek jídla a vody, kterým trpěl během své nucené internace. I na to, jak několikrát denně musel sledovat převýchovné filmy. Jak dodává britský deník The Times, věznitelé před propuštěním mladého muže důrazně varovali: „V Americe si o tom říkej, co chceš. Ale počítej s tím, že tvoje rodina žije pořád tady.“