Čína chce být považována za mocnost. I v Jihočínském moři, tvrdí politický geograf
Násilné protesty ve Vietnamu proti otevření čínské ropné plošiny v Jihočínském moři pokračují. Peking apeluje na Vietnam, aby potrestal viníky a odškodnil oběti.
„Spory o ostrovy v Jihočínském moři se vlečou desetiletí a vzájemné vztahy Vietnamu a Číny jsou napjaté odjakživa,“ řekl v našem vysílání vietnamista Jan Ičo z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Vietnam a Čína v posledních desetiletích podepsali kolem stovky prohlášení o dobré vůli spolupracovat a vyřešit problém mořských hranic.
To nebrání tomu, aby vietnamská vláda využívala protičínského sentimentu ve společnosti, vysvětlil vietnamista.
„Čínská menšina začala utíkat z Vietnamu. To může stát na začátku velkého konfliktu. Je to poslední kapka ve sporu o práva v Jihočínském moři,“ zhodnotil Jan Ičo.
Chování Číny zřejmě porušuje mezinárodní dohodu z Haagu
„Existuje několik řešení: Prohlásit oblast za mezinárodní území nebo přijmout trvalý konflikt,“ navrhl ředitel Institutu politických studií Univerzity Karlovy Bořivoj Hnízdo.
Podle něj si území v Jihočínském moři nárokuje nejen Vietnam, ale také Filipíny, Malajsie, Brunej a Indonésie.
„Argumentují mezinárodní dohodou z Haagu z roku 1982, podle které má každá země právo na tzv. exkluzivní ekonomickou zónu,“ vysvětlil Hnízdo.
„Podle Vietnamu je čínská plošina umístěná právě v jeho exkluzivní zóně.“
Vztah Vietnamu s Čínou je historicky problematický, souhlasí geograf. Navíc, čínské komunity jsou ekonomickým tahounem všech zemí v celé oblasti.
„Čína chce být považována za regionální mocnost,“ konstatoval Hnízdo.
Americký víceprezident Joe Biden vzkázal Pekingu, aby se přestala chovat v oblasti agresivně.
Spojené státy sice na politiku Číny upozorňují už od ledna, ale tento lokální konflikt do vzájemný vztahů obou zemí zřejmě nezasáhne:
„Pro USA je to jen jakási nepříjemnost,“ shrnul politický geograf Bořivoj Hnízdo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.