Čína - budoucí světové centrum výzkumu?

V pekingském výzkumném středisku firmy Microsoft-Asie (MSR-Asie) se nikdo z přítomných nepozastaví nad mladíkem, který usnul u stolu s hlavou položenou vedle klávesnice svého počítače. Celou noc totiž strávil nad vypracováním nové verze počítačového programu. V MSR se totiž pracuje se stejnou intenzitou jako na ne příliš vzdáleném staveništi olympijských zařízení, tedy ve dne i v noci. Během roku zde působí v průměru 150 studentů (v létě se jejich počet zdvojnásobuje), kteří se zde věnují vytváření nových počítačových programů, případně vylepšují programy stávající. Jsou tu Číňané, ale také Němci, Kanaďané, Japonci, Korejci a kupodivu i studenti z Tchaj-wanu. Od jeho vzniku v roce 1998 prošlo tímto výzkumným ústavem více než 2000 vynikajících studentů. MSR-Asie kromě stážistů zaměstnává na dvě stovky stálých výzkumných pracovníků, z toho 150 Číňanů. Za dobu své krátké existence vyprodukovali více než tisíc odborných publikací.

Toto však není jediná aktivita Microsoftu na kontinentální Číně. Americká firma má nadstandardní vztahy se sedmi výzkumnými laboratořemi působícími při nejlepších čínských univerzitách. Cíl je celkem jasný: získat pro sebe - dříve než to učiní okolní svět a hlavně sami Číňané - ty nejlepší mozky země. Pracovníci MSR-Asie tvrdí, že žádný podnik nemůže v současných podmínkách tvrdé konkurence přežít, aniž by permanentně neinovoval svůj výrobní program. Proto ty velké manévry při lákání čínských vysokoškoláků. Brány čínských vysokých škol opouštějí každoročně obrovské počty absolventů s diplomy z přírodovědných i technických oborů. V roce 2003 jich bylo 810 000, oproti 740 000 v Evropě a 431 000 v USA. Mezi roky 1986 a 2000 vzrostl počet držitelů akademických titulů (obzvláště ve fyzikálních vědách) padesátkrát! Zatímco v Evropě lze zaznamenat klesající zájem o studium exaktních věd (především technických), v Číně je tomu právě naopak. A Čína velmi brzy zaujme v počtu absolventů těchto oborů první místo na světě.

Jednou z příčin současného stavu byla paradoxně tzv. Velká proletářská kulturní revoluce z druhé poloviny šedesátých let, která příliš nepřála humanitním oborům. Rodiče ve snaze zajistit svým potomkům finančně výnosnější povolání a zároveň bezpečnější život bez neustálých obav z ideologických zvratů posílali své děti studovat raději technické a přírodovědné obory. Dnes je rozvoj vzdělanosti prioritou čínské vládní politiky. Nový čínský prezident Chu-Ťin-tchao je sám původním vzděláním inženýr, podobně jako většina současných vedoucích představitelů země, a propaguje tuto politiku při každé příležitosti. Let dvou čínských taikonautů na palubě čínské kosmické lodi Šen-čou VI. v polovině října 2005 se stal pro čínská státní média vítanou příležitostí k nespočetným oslavným komentářům na téma technologické vyspělosti země.

Toto vědě a vzdělanosti příznivé klima je doslova živným roztokem pro vznik takových výzkumných ústavů, jako je zmíněný MSR-Asie. Microsoft zde totiž musí čelit tvrdé domácí konkurenci. V prosinci 2004 Číňané odkoupili od amerického počítačového giganta IBM jeho aktivity v oblasti osobních počítačů - PC. Nezahálejí ani čínští tvůrci počítačových programů: v roce 2002 uvedla společnost Kingsoft na trh vlastní program WPS Office, podstatně levnější konkurenci Microsoft Office, který doma zaznamenal značný komerční úspěch.

Starosti s konkurencí má i společnost Alcatel-Šanghaj-Bell (ASB), pobočka firmy Alcatel. Výzkumný ústav leží v těsném sousedství výrobního závodu ASB na předměstí Šanghaje. Koncem loňského roku bylo otevřeno další výzkumné centrum v Čcheng-tu, hlavním městě provincie Se-čuan, kterému se přezdívá čínské Křemíkové údolí (Silicon Valley). Nyní zde pracuje na 2000 výzkumníků, kteří se zaměřují na vývoj špičkových mobilních telefonů třetí generace (videotelefony, multifunkční aparáty apod.). Průběžná inovace je v této oblasti imperativem, protože nové technologie se objevují na trhu v ročních, někdy dokonce jen půlročních cyklech. Kdo přestane investovat do výzkumu, vypadne z rozjetého vlaku telekomunikací. I zde se již začíná tvrdě prosazovat čínská konkurence.

Příkladem může být podnik Huawei, který dosáhl v uplynulých čtyřech letech nevídaného rozmachu díky agresivní obchodní politice zahrnující nejrůznější "pozornosti" včetně bezplatných linek, "lanaření" nejlepších odborníků firmy ASB, ale především díky dumpingovým cenám. Protože firma Huawei není kotovaná na burze, nikdo nezná její skutečnou obchodní bilanci a je velmi pravděpodobné, že prodejní ceny jejích špičkových výrobků jsou zřetelně pod výrobními náklady. Přitom je její produkce založena na transferu technologií, tedy využívání zahraničních licencí, které současná talentovaná generace čínských odborníků dokáže nejen kopírovat, ale využívat s nepopiratelnou fantazií k novým aplikacím. Čína, která zaujímá druhé místo na světě v pirátském kopírování čehokoli, chce jednoduše přeskočit jednotlivá vývojová stadia a dostat se rovnou ke špičkovým technologiím. Huawei proto údajně investuje celých 10 % svého obchodního obratu do výzkumu.

Technologický transfer tvoří často nedílnou součást zbožových obchodních transakcí uzavíraných čínskou vládou: za pět koupených strojů A 380 musel Airbus na čínském území uvést do chodu výrobní linku na typ A 350. Součástí kontraktu na výstavbu jaderné elektrárny, který uzavřela firma Areva, je vyškolení čínských techniků a inženýrů, kteří budou schopni příští jaderné elektrárny konstruovat již sami. Číňanům se daří takto snadno přebírat zahraniční technologie mj. i proto, že za branami bývalé Říše středu se tísní houfy zahraničních zájemců o možnost zřídit tam své výzkumné laboratoře: Nokia, Motorola, Thomson, France Télécom, Google. Výroční zpráva UNDP (Konference OSN pro obchod a rozvoj) o zahraničních investicích ve světě vydaná loňského září uvádí, že v roce 2004 mělo 700 vědecko-výzkumných center v Číně napojení na zahraniční společnosti a zahraniční investice v zemi dosáhly 61 mld. USD. Což je svého druhu světový rekord.

Dalším z hnacích motorů neobvyklé dynamiky hospodářského růstu jsou vlastní čínské výzkumné laboratoře, kde nad akademismem převládá podnikový a podnikatelský duch. Řada velkých čínských firem měla svůj počátek ve výzkumných laboratořích. Vedoucí těchto laboratoří se později stali manažery podniků, které z těchto výzkumných pracovišť vzešly. Je to vcelku logický stav, protože 94 % prostředků z celkového rozpočtu na výzkum směřuje do aplikovaného výzkumu, kdežto na základní výzkum připadá 6% zbytek.

Z uvedené situace, tj. důrazu na aplikovaný výzkum, těží i LIAMA - Laboratoř informatiky, automatizace a aplikované matematiky. Ta vznikla v roce 1997 v Pekingu na popud konzorcia několika francouzských výzkumných ústavů. Přitom za existencí této francouzsko-čínské výzkumné aktivity nestojí kupodivu prvoplánově žádná komerční strategie, ale snaha být tam, kde vane čerstvý vědecký vítr, tedy tam, kde se dělá skutečná věda. Podstatně tomu napomáhá skutečnost, že prostředky uvolňované na vědu a výzkum mají v Číně rok od roku stoupající trend. Čína je dnes na třetím místě na světě, pokud jde o investice do výzkumu, a zaujímá čtvrtou pozici v počtu odborných publikací v oblasti informatiky. V LIAMĚ pracuje čtyřicítka výzkumníků a studentů z Číny a Francie na projektech aplikované geometrie přírodních jevů, projektování letadel s podporou počítačů, ekoinženýringu, biometrii nebo třeba na prvním automatickém překladateli mezi čínštinou a japonštinou. Součástí laboratoří LIAMA je i detašované pracoviště francouzského Státního výzkumného ústavu informatiky a automatizace (Inria). Mateřské pracoviště ve francouzském Rocquencourtu se zabývalo vytvořením matematického modelu růstu rostlin a jeho počítačovým zobrazením. V roce 1995 však francouzskému výzkumnému týmu začaly docházet jak nápady, tak hlavně finanční prostředky. Vsadili proto na "čínskou kartu" a dnes si nemohou své rozhodnutí vynachválit. Francouzský ředitel ústavu neskrývá svůj obdiv nad úrovní znalostí a invencí čínských studentů, kteří podle jeho slov "vnesli do projektu novou krev".

Za čtvrt století urazila Čína až nečekaně dlouhou cestu. Za Mao-ce-tunga to byla země otřásaná chaosem, se zaostalou technikou a zastaralými technologiemi, zbídačelým obyvatelstvem a zdecimovanými elitami. Za necelé tři roky po smrti Velkého kormidelníka v roce 1979 zahájil Teng-Xiao-Pching reformní kampaň, která trvá vlastně dodnes. Hrubý národní produkt vzrostl osminásobně, země se trvale modernizuje. Další hospodářský rozvoj má být zajištěn kombinací masové produkce, levné pracovní síly a ... důrazem na vědu a techniku. Právě proto se v dnešní Číně klade takový důraz na vzdělávání. Čínská akademie věd má dosud nikdy nevídanou prestiž - její předseda má hodnost státního ministra. Země je protkána sítí univerzit a od roku 1985, kdy Čína zavedla postdoktorandské studium, prošlo nebo prochází touto formou vrcholného vzdělávání na 30 000 vědeckých kandidátů, z nichž 12 000 již svá studia úspěšně dokončilo.

Sladit masové vzdělání s kvalitou je nelehký úkol, zvláště v zemi, kde se za vyšší vzdělání musí platit a to vzhledem k výši průměrných platů nemalé peníze. Průměrná částka za jeden semestr studií na univerzitě činí 5000 juanů (asi 500 eur), přičemž za přijatelný plat ve městě se považuje 1500 až 2000 juanů měsíčně. Přitom rolníci na venkově si přijdou na pouhých 500 až 800 juanů ročně! Ovšem rodiče jsou často ochotni finančně třeba i vykrvácet, jen aby se jejich jediný potomek měl lépe než oni a dosáhl významnějšího společenského postavení. Univerzity si logicky vybírají jen ty nejlepší z nejlepších uchazečů. V celonárodním konkurzu tak uspěje asi 20 % vyvolených. Na ostatní zbývají buď vyšší odborné školy, večerní studium na univerzitě, nebo v zahraničí, tedy pochopitelně pro ty, kteří si to mohou dovolit.

Čína si tímto způsobem vychovává zcela mimořádnou generaci vědeckých pracovníků. Ti, co se vrátí ze studijních pobytů a stáží v zahraničí, především v USA, získají ve výzkumných laboratořích vedoucí místa. Prozatím jen většinou zužitkovávají získané poznatky, chcete-li kopírují. Mají však vlastní zajímavé koncepce, jsou vynalézaví a především tvrdě pracují. Charakteristické jsou poznatky ředitele pobočky firmy Lóréal-USA po návratu z kolokvia pořádaného nedávno v Šanghaji na téma rekonstrukce lidské kůže. Zúčastnilo se ho 900 vědeckých pracovníků, zaznělo 850 odborných příspěvků, z toho polovinu přednesli Číňané. Číňané jsou schopni přezkoumat všechny v posledních letech publikované vědecké práce a zopakovat i provedené experimenty - a také to dělají. Je to přetopený parní kotel, který vybuchne na světové vědecké scéně nejpozději do deseti let, zvláště v oblasti biologických věd.

Čínská věda a technika se rozvíjejí podobným tempem jako čínské hospodářství. A tak není vyloučené, že přijde doba, kdy bývalá Říše středu otřese pravidly, která jsme my co žijeme na Západě a Severu stanovili jak sami pro sebe, tak i pro ostatní. Například takové telekomunikační normy. Téměř jeden a půl miliardy potenciálních klientů je schopno převálcovat okolní svět. A nemusí být ani příliš velkou fikcí - pokud čínští vědci opravdu stanou v čele světové vědy a rozhodnou se publikovat své práce výlučně v čínštině - že se na našich školách bude místo angličtiny vyučovat znakové písmo.

Pramen: Science et Avenir, XII/2005