Chystá se útok na Írán?

Narážel tím na bídně podložené a nikdy neprokázané obvinění, které před invazí v roce 2003 tvrdilo, že Saddám Husajn vyvíjí zbraně hromadného ničení. Znamená to snad, že I pouze hypotetickou vojenskou operaci proti Teheránu teď Bush odkládá na neurčito nebo dokonce vylučuje?

Nikoli.

Ještě tento měsíc se k 5. americké flotile v Perském zálivu připojí skupina letadlové lodi Stennis, která koncem ledna vyplula z Kalifornie. Silnější přítomnost vojenského námořnictva neměly mimochodem Spojené státy v oblasti právě od útoku na Irák před necelými čtyřmi roky. Prezident Bush teď navíc vystřídal šéfa regionálního velitelství CentCom a američtí vojáci v Iráku se už nejméně ve dvou případech nerozpakovali zadržet íránské diplomaty. V terénu tedy spíše přituhuje.

Všechny tyhle nové kroky mají na Teherán vyvíjet nátlak, protože Washington chce ekonomické sankce OSN podpořit silou, aby nikdo mezi íránskými předáky nepochyboval o tom, že to Amerika myslí vážně.

Země sunnitských muslimů jako jsou Saúdská Arábie, Jordánsko nebo Egypt o podobný postup žádají už nejméně půl roku. Po červencovém útoku Íránem podporovaného Hizballáhu na Izrael si možná uvědomily, že přes veškerou svoji protiizraleskou rétoriku můžou mít s židovským státem něco společného. Ani pro ně totiž případná hegemonie šiitského Iránu v regionu není optimální, a tak po Bushově administrativě, chtějí, aby sebevědomý režim Teheránu trochu důrazněji klepl přes prsty.

"Žádnou možnost jsme zatím ze stolu nesmetli," ujistil svět viceprezident Dick Cheney, přestože o vojenské operaci proti Íránu odmítl spekulovat.

Washingtonská administrativa tedy zatím žádné operace nevylučuje, spíš nyní Bushovým prostřednictvím naznačuje že pokud by Bílému domu došla s Íránem v dohledné době trpělivost, nebude to kvůli urychlovačům jaderných částic, ale kvůli jeho angažovanosti v Iráku.

A mění se tím vůbec něco? Jaký by byl v útoku proti Íránu praktický rozdíl? Možná v jeho načasování.

"Stále ještě zbývá čas s Íránem jednat," usměrňuje v těchto týdnech Bushe skupina tří bývalých vysokých amerických generálů. A nejen ona. Také někdejší britský velvyslanec v Teheránu vyjádřil znepokojení a upozornil, že případný zásah by neměl žádné přijatelné oprávnění. Na nedozírné následky dalšího neúspěchu v regionu upozorňují vojenští stratégové, politologové I občanské iniciativy na obou stranách Atlantiku.

Zbývající čas, o kterém mluví, se evidentně odměřuje podle toho, jak rychle jsou íránští inženýři schopni získat jadernou zbraň, o kterou podle slov prezidenta Ahmadínežáda neusilují. Kdy ten den můžou sousedé Íránu očekávat? Londýnský Institut strategických studií odhaduje, že pokud se íránský vývojový program posílený do konce letošního roku o tři tísíce urychlovačů úspěšně rozběhne, může mít Teherán k dispozici první atomovou zbraň za dva až tři roky, specialisté na jaderné technologie mluví o čtyřech letech.

Výhledy na stabilizaci Blízkého východu takové datum sice nijak nepřibližuje, ale pro Bílý dům existuje v regionu ještě mnohem bližší košile než íránský jaderný kabát. Navíc americký prezident tento týden znovu prohlásil, že spor o program Teheránu se podle něj dá vyřešit diplomatickou cestou. Zdůraznil však zároveň, že íránské vojenské aktivity v Iráku a pokračující jaderný program jsou dvě odlišné věci.

"Pokud bude Írán stupňovat v Iráku vojenské operace na úkor našich jednotek nebo nevinných občanů Iráku, odpovíme nekompromisně," varoval prezident a nemluvil zrovna o obohacování uranu. Měl mnohem spíš na mysli výbušná zařízení, kterými podle Washingtonu šiitské povstalce v Iráku zásobuje právě Teherán. A ty v současné době zabíjejí americké vojáky nejčastěji. Tou naléhavější košilí je Irák, a teď, zdá se, že nově - íránská angažovanost v něm.

Nejen Amerika se totiž snaží uplatňovat v téhle občanskou válkou zmítené zemi vliv: Íránský velvyslanec ve Spojených státech minulý týden čtenáře New York Times ujistil, že Teherán plánuje prohloubit s Bagdádem svou ekonomickou a vojenskou spolupráci a pomoci při poválečné obnově země. A takovým plánům bude chtít současná washingtonská vláda zabránit co nejdřív, třebaže nyní zdůrazňuje především ochranu svých jednotek na iráckém území.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .