Chvostoskoci oplozují mechy

Dnešní mechy patří spolu s játrovkami, plavuněmi, kapradinami a přesličkami k potomkům prvních suchozemských rostlin. Po zástupcích vodní flóry zdědily pohlavní rozmnožování, které je závislé na pohyblivých samčích pohlavních buňkách, tzv. spermatozoidech. Pohlavní buňky vybavené dvojící bičíků jsou dokonale uzpůsobeny pohybu ve vodě. Na souši se zdají snadno zranitelné. Zvláště když je srovnáme s pylem nahosemenných a krytosemenných rostlin, jemuž nevadí sucho ani v nejmenším. Na první pohled to mají mechy při plození příští generace velmi obtížné. Když nejsou dostatečně "promáčené", mohou zůstat bez potomků.

Švédští a bulharští vědci vedení Katarinou Hedlundovou z univerzity ve švédském Lundu ale zjistili, že mechy využívají při oplozování zdatných pomocníků. Jsou jimi členovci, především drobní chvostokoci a roztoči. Při laboratorních pokusech s mechem prutníkem stříbrným (Bryum argenteum) se ukázalo, že bez zvířecích pomocníčků nejsou samičí rostliny s to doručit spermie k samičím rostlinám ani na vzdálenost dvou centimetrů. Přítomnost pohyblivějších chvostoskoků zajišťovala mechům bohatší úrodu výtrusů než o poznání pomalejší rejdění roztočů.

Jak chvostoskoci, tak i roztoči vyhledávají plodné samčí a samičí rostliny prutníku a dávají jim přednost před neplodnými rostlinami. Není jasné, jak plodné a neplodné mechy odliší, ale zjevně to pro ně nepředstavuje velký problém. Plodné rostliny jsou bohatší na živiny, např. sacharózu, škrob či mastné kyseliny, a to k nim může roztoče i chvostoskoky lákat. Mechy představují vyznamnou složku pozemské flóry. Plná polovina z nich má oddělené samčí a samičí rostliny a vznik další generace u nich závisí na úspěšném přenosu spermatozoidů na větší vzdálenosti. Za sucha to může být pro mechy jen těžko splnitelný úkol. V té chvíli se zdá být pomoc roztočů a chvostoskoků jako "nosičů" spermatozoidů nenahraditelná.

Prostřednická role živočichů v milostném životě rostlin je notoricky známá u hmyzích opylovačů, kteří přenášejí pyl krytosemenných rostlin. Toto spojenectví zástupců fauny a flóry je staré asi 140 milionů let a je považováno za jednu z klíčových inovací pozemského života. Teď přišli vědci na stopu velmi podobnému vztahu mechů s členovci, jehož kořeny zřejmě sahají ještě hlouběji do minulosti. Je pravděpodobné, že předci dnešních roztočů a chvostoskoků přenášeli spermatozoidy pravěkých mechů už před 470 miliony roků.