Chorvatskem otřásl případ Glavaš
Diváci chorvatské televize měli včera možnost sledovat zajímavý program. V jednom z publicistických pořadů se totiž objevil zvukový záznam výpovědi jednoho z bývalých členů paramilitárního oddílu Branimirova osijecká jednotka. Toto uskupení působilo v letech 1991 až 1992 v chorvatském městě Osijek a donedávna bylo spojováno především s obranou tohoto východoslavonského města proti útokům jugoslávské armády a srbských polovojenských jednotek.
Byla to doba začátku války v Chorvatsku, zničení města Vukovar a první uprchlické vlny do chorvatského vnitrozemí. Mezi chorvatským obyvatelstvem panovalo rozhořčení z útoků ze Srbska a etnického čištění. Jenže ve východní Slavonii, jak se nyní ukazuje, to neměli na počátku války snadné ani Srbové. Zmíněný svědek totiž obvinil svého bývalého velitele Branimira Glavaše, donedávna známého především jako hrdinného obránce Osijeku z toho, že jako jeden z rozhodujících činitelů obrany města nařídil popravy několika srbských civilistů.
"Do garáží, kde probíhaly výslechy jsme chodili po dvou. Mlátili jsme Srby na Glavašův rozkaz různými předměty a já jsem se toho osobně účastnil, čehož nyní velmi lituji. Ne nebyli to uniformovaní lidé, četnici, nebo teroristé. Šlo vždy o civilisty, kteří byli po výslechu zmláceni a likvidováni", říkal svědek, jehož obličej neměli televizní diváci možnost spatřit a jeho hlas, jak jste jistě poznali autoři programu přemodulovali. Zmíněný muž tvrdí, že se ke svému svědectví rozhodl proto, aby se on a Chorvatsko očistili od zločinů, na kterých se sám podílel.
Pro obyvatele Chorvatska je podobné svědectví bolestivé. Celá země na počátku války s napětím a hrůzou sledovala zprávy ze Slavonie, popravy Chorvatů srbskými ozbrojenci a také bolestivý pád Vukovaru po útoku jugoslávské federální armády. Branimir Glavaš, tedy muž, který je nyní obviňován z vraždy civilů v Osijeku, byl donedávna považován za hrdinného velitele, který se podílel na zastavení srbských útoků. Nynější obvinění ho ale staví do poněkud jiného světla.
Celou kauzu otevřeli před dvěma týdny chorvatští novináři. O nejnovějším vývoji kromě televize obšírně ve svém dnešním vydání informuje i Novi list, deník vychází v istrijské Rijece. Ten přináší i reakci Branimira Glavaše, který jakákoli obvinění odmítá s tím, že kauzu uměle vytvořil novinář Drago Hedl z týdeníku Feral tribune, který jako první přinesl informaci o Glavašových údajných vraždách. Glavaš tvrdí, že pokud někdo skončí za mřížemi, bude to právě Hedl. Nebude to prý ale ve vězení, nýbrž v psychiatrické léčebně, protože je údajně posedlý likvidaci Branimira Glavaše.
Nicméně o vážnosti případu kolem dění v Osijeku svědčí i skutečnost, že se k němu vyjádřil chorvatský prezident Stipe Mesič. Ten v pátek zdůraznil, že rozhodně není v zájmu Chorvatska, aby zůstaly jakékoli nejasnosti z počátku občanské války neobjasněny. Nicméně dodal, že by nikdo neměl být odsouzen na základě výpovědi jediného svědka, ale že by se události z let 1991 a 1992 měly pečlivě vyšetřit. Chorvatsko se podle jeho slov nesmí znovu před světem kompromitovat nevyřešenými případy z válečné minulosti. Připustil zároveň, že už na počátku války docházely z Osijeku zprávy o porušování práva a také zvěsti o tom, že zákonnost v Chorvatsku tehdy končila před branami tohoto slavonského města. Jenže v dobách napětí a později bojů s jugoslávskou armádou se z toho stávaly až druhořadé záležitosti.
Branimir Glavaš zdůraznil, že se nebude bránit dalšímu šetření. Sebevědomě tvrdí, že má čisté svědomí, a že z jeho popudu nebyl žádnému civilistovi skřiven ani vlásek. Rozhodně prý nikdy nenařizoval popravy Srbů, ani nenařídil jejich výslechy, během kterých byli k přiznání nuceni mimo jiné pitím náplně z autobaterie a jejich těla nakonec skončila v řece Drávě, jak tvrdí svědek, který promluvil ve vysílání chorvatské televize. Každopádně v Záhřebu už byl vytvořen speciální tým, který by měl ve spolupráci s osijeckou policií případ prošetřovat. Jak se ale ukazuje, není jediný. Podle informace chorvatské ministryně spravedlnosti Vesny Škareové-Ožboltové, mimochodem v době války blízké spolupracovnice prezidenta Tudžmana, se o případ zajímá i mezinárodní tribunál v Haagu. To by pro Glavaše mohlo znamenat soud v zahraničí, i když není vyloučeno, že by haagský tribunál mohl tuto kauzu v době, kdy se snaží postupně končit svou činnost, přenechat chorvatské spravedlnosti
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka