Chorvati zvolí prezidenta až napodruhé

"Ptal jsem se Ivici Račana, proč je u nás euforie o tolik větší, než ve druhých volebních štábech. On mi říká člověče, to je jasné, i když oni všichni sečtou získané hlasy, pořád mají méně než my."

Vítězství chorvatského politického veterána se všeobecně očekávalo. Stipe Mesič byl na počátku devadesátých let minulého století posledním zástupcem Chorvatska v tehdy kolektivní jugoslávské hlavě státu. Poté se stal předsedou parlamentu samostatného Chorvatska. V polovině devadesátých let se ale rozhádal s nacionalisty okolo tehdejšího prezidenta Franja Tudžmana a stal se ve vládních institucích personou non grata a jakýmsi novodobým disidentem. Do hry se tento postkomunista dostal znovu až po Tudžmanově smrti a v roce 2000 byl poprvé zvolen chorvatským prezidentem. Voličům, kterých možná i s ohledem na neobvyklý termín hlasování těsně po Novém roce přišlo k urnám pouze 51 procent, Stipe Mesič poděkoval za účast.

"Nejvíce bych chtěl poděkovat těm, kdo mi dali hlas, protože to znamená, že jsou si jisti, že Chorvatsko jde správnou cestou. To znamená, že směřuje ke standardům, které jsou respektované v nejrozvinutějších demokratických částech Evropy a světa. To je to, čeho chceme dosáhnout pro Chorvatsko a jeho občany:"

Stjepanu Mesičovi se podařilo dostat Chorvatsko z prakticky totální mezinárodní izolace, kam se země postupně díky politice Chorvatského demokratického společenství a prezidenta Tudžmana postupně dostala v devadesátých letech.

Problémem země zůstává spolupráce s haagským tribunálem, který hodlá potrestat některé chorvatské občany za krutosti páchané na Srbech během války v letech 1991 až 1995. Prezident Mesič takový krok připouští, nicméně váleční veteráni a ultranacionalisté jej za to považují za zrádce. Hlasují proto většinou za post-Tudžmanovské Chorvatské demokratické společenství, krátce HDZ, jehož šéf Ivo Sanader je nyní předsedou vlády a vicepremiérka z jeho strany, Jadranka Kosorová se 16. ledna utká o prezidentský post právě s Mesičem jako první žena v historii Chorvatska.

Jednapadesátiletá Jadranka Kosorová je považována za političku, která značně přispěla k tomu, že se vládní Chorvatské demokratické společenství postupně transformovalo z ultranacionalistické strany na spíše konzervativní uskupení srovnatelné s podobnými stranami v Evropě. Získala 20 procent hlasů a Stipemu Mesičovi slibuje tvrdý boj.

"Pan Mesič se svou obvyklou rétorikou snaží zastrašit lidi, když tvrdí, že se ve druhém kole bude hlasovat za 21 století, nebo za návrat zpět. To je ale hloupost. Podobně strašil i před parlamentními volbami, když tvrdil, že když vyhraje naše strana HDZ, vracíme se na Balkán, zastaví se integrace, dostaneme se do mlhy, marasmu a bahna. Ale po roce naší vlády je tomu úplně jinak. Jsme kandidátská země EU a v březnu začneme vyjednávat,"prohlásila Jadranka Kosorová

Evropská unie na svém prosincovém summitu sice Chorvatsku přislíbila zahájení vstupních rozhovorů na březen letošního roku, to je však podmíněno vydáváním Chorvatů tribunálu, zejména bývalého generála Anteho Gotoviny. Chorvatské úřady tvrdí, že o místě jeho pobytu nemají zdání.

Postup Jadranky Kosorové do druhého kola je malým překvapením. Průzkumy totiž spíše favorizovaly nezávislého kandidáta, amerického multimilionáře chorvatského původu Borise Mikšiče. Do Spojených států emigroval s falešným pasem před 30 lety. Za tu dobu vydělal miliony dolarů díky své společnosti na výrobu a prodej antikorozních produktů. Boris Mikšič, který nad Kosorovou vedl podle sondáží ještě včera pozdě večer volební výsledek zpochybnil.

"Nepřijímám okolnosti, za jakých proběhly poslední dvě a půl hodiny hlasování. Ještě v půl desáté večer jsem přesvědčivě před Jadranou Kosorovou vedl. Najednou mne během podezřele krátké doby předstihla," konstatoval po volbách poražený Boris Mikšič.

Podle pozorovatelů však změna pořadí během posledních hodin hlasování není překvapivá. V tu dobu totiž přicházejí hlasy od Chorvatů, kteří žijí v zahraničí. Není žádným tajemstvím, že zvláště ti z Hercegoviny tradičně podporují post -Tudžmanovce, v tomto případě jejich kandidátku Jadranku Kosorovou. Jasným favoritem druhého kola zůstává Stipe Mesič. Voličům v zásadě slibují oba kandidáti totéž, zejména integraci s Evropskou unií, za příznivých okolností už v roce 2009. Ale Mesič rozhodně udělal pro Chorvatsko v posledních letech více, než HDZ a jeho kandidátka. Poslední slovo ale budou mít voliči.