Chlum: Kolébka mocného rodu Slavatů

21. říjen 2012
Výběr z fotografií Chlumu z roku 2008

V České republice patří Chlum k poměrně častým názvům. Kde najít ten, který byl domovem mocného rodu Slavatů? Odpověď nabídne další pokračování seriálu Putování po dávných hradech a tvrzích středních Čech.

Zříceniny Chlumu rodu Slavatů nenajdete ani v okrese Semily, ani v okrese Mladá Boleslav, ale musíte se vypravit do stejnojmenné vesnice v okrese Kutná Hora. V knize Hrady, zámky a tvrze království Českého z konce 19. století August Sedláček píše: „Asi vprostřed mezi Golčovým Jeníkovým, Habry a Zbraslavici leží chudá ves Chlum nepříliš daleko od stanice Leštiny. Na jejím východním konci spatřují se zříceniny hradu, z něhož pocházel slavný rod Slavatů z Chlumu. Stával na návrší, které neposkytovalo přirozené pevnosti, ale uměním tak důmyslně bylo opevněno, že hrad byl výtečnou pevností. Na východní a jihovýchodní stranu bývala přední jeho pevnosť, totiž rybník, který se tam ještě za naší paměti nacházel, ale nyní jest spuštěn a v louku proměněn. Také mlýn, který býval pod hradem, asi roku 1888 zrušen. Na severní stranu bylo návrší dosti vysoké, ale na ostatní strany byla rovina. Nejslabší tedy strana byla západní, odkudž příjezd býval. Proto také bývalo na této straně nejsilnější opevnění."

Slavatové a ti druzí
Chlum patří k místům obestřeným větším množstvím otázek než odpovědí, přesto August Sedláček nabízí pár slov o jeho obyvatelích: „Předkové Slavatův bývali prvotně v Litoměřicku. Pokládáme za předka jich Bleha kmetě a syna jeho Zdislava. Tohoto syn Bleh z Trebušína, jinak Velký Bleh, býval popravcem Litoměřického kraje a zůstaviv syny Bleha, Zdislava, Buna a Milotu, kteří žili na počátku třináctého století. Zdislav pak měl syna Buna, který se roku 1235 připomíná. Asi v ten čas přestěhoval se rod ten do Čáslavska, kdež na sebe potáhl dědičné držení úřadů, které dříve králi náležely. Zejména je držel Bleh, tuším syn jednoho z dotčených čtyř bratří. Král Přemysl II. vybavil od něho úřady a statky komorní a založil nové město Čáslav, ponechav Blehovi jen staré hradiště Čáslavské s kostelem na něm stojícím. Zdá se, že si tehda Bleh nový hrad ve vsi Chlumu založil. Žil ještě roku 1282, jsa již věkem obtížen."

Výběr z fotografií Chlumu z roku 2008

Informace Augusta Sedláčka zpřesňují zprávy z Ilustrované encyklopedie českých hradů prof. Tomáše Durdíka: „Hrad byl založen po roce 1276 Blehem, který do té doby zastával královský úřad v Čáslavi. Jeho synové Mstislav, Bun a Sezema se po novém hradu poprvé píší v roce 1289. Hrad, který je poprvé jinak než v predikátu zmiňovaný až k roku 1419, setrval v rukách významného rodu pánů z Chlumu až do roku 1575.“ Během této doby, snad v druhé polovině 15. století, byl Chlum pozdně goticky přestavěn a získal moderní zemní opevnění.

Během 16. století hrad několikrát změnil majitele a nakonec je už v 17. století označován za pustý. Zásadním zlomem se podle encyklopedie prof. Durdíka jeví rok 1604: „K dalšímu prodeji došlo ještě téhož roku a nový majitel – Jan Hanuš ze Šaratic – si záhy ve vsi postavil tvrz a na starém hradě přestal bydlet. V letech 1620 – 1626 ho několikrát vybilo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1628 se již uvádí jako pustý.“ Neslavný konec hradu připomíná také August Sedláček: Zuzana se Šaratic, vdova po Petrovi Salačovi z Lípy, jenž byl roku 1616 na Chlumě zemřel, dočkala se strastiplných dob války třicetileté, v nichž císařská soldateska hrad zdejší i se sídlem při dvoře přistaveným a městečko zloupila a popálila, tak že tu již jen ves zůstala"

Výběr z fotografií Chlumu z roku 2008

Chlum 21. století
Dnes je Chlum doslova schován mezi domky. Jedinou nadzemní konstrukcí je střep z východní strany původního jádra, který je zřejmě jižní štítovou zdí s nárožími paláce, jehož vnější stěna byla opatřena výrazným skarpem. Na jižní straně jádra pak najdete po celé délce dochovány tři rozměrné, valeně zaklenuté a do skalního podloží zasekané sklepy. Jak navíc doplňuje encyklopedie prof. Durdíka: „Vstupní šíje vedená z prostoru nádvoří ústí do středního největšího sklepa. Všechny tři místnosti byly od severu osvětlovány úzkými, nápadně dlouhými průduchy sklepních okének.“ Navíc vás po vstupu v místnosti po pravé ruce dozajista upoutá dochovaná studna.

Rod Slavatů sice vstoupil do učebnic dějepisu, ale přesto jejich rodové sídlo upadlo téměř v zapomnění. Nedokážeme rekonstruovat podobu hradu, neznáme ani okolnosti, za kterých ji získal. Naši pozornost si zaslouží i kvůli výraznému zemnímu opevnění s velkými sypanými dělostřeleckými baštami. Zřícenina hradu Chlum patří k dalším výzvám pro budoucí kastelology, jak v Ilustrované encyklopedii českých hradů uzavírá zprávy o Chlumu prof. Durdík: „ Lze jen doufat, že se tomuto neprávem opomíjenému, avšak nepochybně významnému objektu dostane podrobnějšího průzkumu a výzkumu, který by mu vrátil jeho pevné místo ve vývoji české hradní architektury a zvláště dělostřeleckých fortifikací pozdní gotiky. Zároveň lze jen doufat, že majitelé četných domků v areálu hradu k němu budou přistupovat s úctou a pochopením a nedojde již k dalším ztrátám vypovídací schopnosti i památkové podstaty.“

Výběr z fotografií Chlumu z roku 2008
Spustit audio
autor: Adriana Krobová