Chlapce zařídí cizopasník

23. září 2010

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii je v lidské populaci hojně rozšířen, i když většinou infekce nebudí žádnou pozornost. Přesto prvok razantně zasahuje do chodu lidské společnosti. Výzkum českých vědců vedených Jaroslavem Flegrem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dokazuje, že toxoplasma posouvá poměr pohlaví narozených dětí ve prospěch synů.

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii proslul jako velmi zdatný manipulátor lidských a zvířecích myslí. Myš nakažená tímto parazitem ztrácí strach z koček a s vysokou pravděpodobností skončí v kočičím žaludku. Netuší, že se stala obětí důmyslných intrik. Toxoplasma se pohlavně rozmnožuje jen ve střevě kočkovitých šelem. V myším těle proniká do mozku a mění jeho funkce tak, aby hlodavec ztratil respekt z přirozeného nepřítele. Toxoplasmě tak výrazně posilují šance na "přestup" do vytouženého hostitele. Lidé nakažení tímto parazitem mají pozměněnou psychiku. Projevuje se u nich podobný trend jako u myší. Mají sklon k riskantnějšímu chování, což zřejmě mělo nahánět naše předky do drápů velkých kočkovitých šelem.

Tým českých biologů a lékařů vedený Jaroslavem Flegrem z Přirodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze vzbudil velkou pozornost studií otištěnou předním přírodovědným časopisem Naturwissenschaften, ve které je poprvé prokázána schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví narozených dětí.

V některých zemích je nákaza toxoplasmou poměrně vzácná, jinde jde o masově rozšířeného parazita. Postihuje jen 4,3% Korejců, ale plných 85% Francouzů. V České republice se "zamořenost" populace toxoplasmou pohybuje kolem 30%. Nákaza většinou nemá vážné následky a mnoho lidí vůbec netuší, že parazitického prvoka hostí. Rizikové jsou především infekce pacientů s narušenou imunitní obranou a nákaza žen během těhotenství, při které se může prvok dostat přes placentu do plodu.

Jaroslav Flegr si povšiml, že ženy nakažené toxoplasmou mají prodloužené těhotenství. Když se tímto fenoménem zabýval, narazil na mnohem nápadnější jev. Infikované ženy rodí mnohem více synů než dcer. U zdravých matek je poměr pohlaví dcer a synů vyrovnaný. Na 100 narozených děvčat připadá 104 chlapců. Matky nakažené toxoplasmou přivádějí na svět na 100 dcer 150 synů. Ještě dramatičtější posun v poměru pohlaví potomků byl patrný u pacientek, které trpěly opravdu silnou infekcí. Ty rodily 260 synů na 100 dcer.

Schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví potomků se neomezuje jen na člověka. V rozhovoru pro internetové zpravodajství prestižního vědeckého časopisu Science Flegr prozradil, že experimenty na laboratorních potkanech skončily obdobným výsledkem. I u zvířat posunula infekce toxoplasmou poměr potomků ve prospěch synů.

Přední britská parazitoložka Joanne Websterová, která v laboratořích londýnské Imperial College studuje nebojácnost potkanů navozenou toxoplasmosou infekcí, označila výsledky českých vědců za úžasné. "Jen mi není jasné, jakou výhodu by parazit získal tím, že by posouval poměr pohlaví potomků," přiznává Websterová.

Jaroslav Flegr vidí možné vysvětlení tohoto jevu v potlačení imunitní obrany žen nakažených toxoplasmou. Imunitní systém matky za určitých okolností útočí na zárodek mužského pohlaví a je s to vyvolat potrat v raných fázích těhotenství. Utlumená imunitní obrana dovolí ohroženým mužským plodům dokončit vývoj.

Pokud by se v některých částech světa spolu se šířením toxoplasmy významně posunul poměr mužů a žen, mělo by to pro tamější země vážné sociální následky. Své o tom vědí v Indii, Pákistánu nebo v Číně, kde rodiče tradičně upřednostňují syny před dcerami. Liberální přístup k umělému přerušení těhotenství a možnost určit pohlaví plodu ultrazvukovým vyšetřením v počátku těhotenství má za následek posun poměru pohlaví narozených dětí. V Číně se rodí na stovku děvčat 114 chlapců a podle prognóz by mohl v roce 2050 dosáhnout poměr pohlaví děsivých hodnot 100 děvčat na 130 hochů. V Číně a Indii dnes proto chybí asi 80 milionů žen a vzniká nadbytek mužů, kteří se neožení a nezaloží rodinu. To je vážná věc, protože "staří mládenci" žijí na okraji společnosti, která považuje za prakticky jediný přijatelný životní styl život v manželském svazku. Pokud má být člověk přijat společností, musí se oženit a založit rodinu.

Většina "svobodných vyděděnců" jsou chudí rolníci s velmi nízkým vzděláním. Není divu. Při chronickém nedostatku nevěst si mohou dívky nápadníky vybírat. Mnohé využijí šanci si sňatkem výrazně polepšit a vdají se za bohatšího a vzdělanějšího muže. O chudé a nevzdělané muže nikdo nestojí, ani chudá a nevzdělaná děvčata ne. V Číně tvoří plných 94% svobodných lidí muži ve věku od 28 do 49 let. Z nich má 97% pouze základní vzdělání.

Vzniká tak poměrně početná skupina lidí, kteří žijí jako vyděděnci. Jsou chudí, nespokojení a na klidu jim nepřidává ani to, že nemají "ventil" pro své sexuální touhy. Podle autorů studie, která byla nedávno publikována ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Science, je tato skupina podhoubím pro vznik organizovaného zločinu včetně terorismu.

Přednášku Jaroslava Flegra o vlivu toxoplasmy na lidskou mysl (v angličtině) lze najít na: http://www.natur.cuni.cz/~flegr/TOXO/index.html

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.