Chladnomilné korály
Korály nerostou jen v mělkých a teplých vodách - holandští vědci studovali příbuzné tropických korálů, které si libují v chladu a tmě.
Ledově chladná tma mořských hlubin je asi tím posledním místem, kde by člověk očekával korály. Druhy, které si v těchto neobvyklých podmínkách libují, ale přesto existují a můžeme je nalézt v severním Atlantiku v hloubce od 600 do 1000 metrů pod hladinou. Jejich život zde studovali vědci z nizozemské Organizace pro vědecký výzkum (NWO), kteří prováděli pozorování i odběr vzorků korálů a jejich životního prostředí.
Chladnomilné korály - z nichž asi nejvýznamnější jsou druhy s půvabnými jmény okulína drsná (Madrepora oculata) a turbinatka větvená (Lophelia pertusa) - obvykle žijí na vrcholcích podmořských kopců v oblastech silných podmořských proudů. Ty vodu "mixují" ve vertikálním směru, což korálům z horních vrstev oceánu přináší dostatek potravy v podobě řas a zooplanktonu. Výzkum holandských vědců také ukázal, že kopce, na kterých se korály ve studované oblasti vyskytují, jsou staré asi 200 000 let. Vznikly postupným ukládáním uhličitanů a sedimentů, které se zachytily ve větvoví korálů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
