Chávez v Číně

Cílem jeho návštěvy, která je mimochodem už čtvrtá od doby kdy v roce 1998 usedl do presidentského křesla. Podle zveřejněného programu jde v prvé řadě o cestu, která má za úkol prohloubit hospodářské vztahy s rostoucím asijským gigantem.

V těchto dnech už byla podepsána dohoda o výstavbě 20.000 bytů čínskými stavbaři. Kontrakt má hodnotu přes miliardu dolarů. Chávez chce také a hlavně dojednat větší prodej ropy do země, která jí má nedostatek. K tomuto účelu chce zakoupit v čínských loděnicích ropné tankery, které by venezuelské černé zlato dopravovaly do Asie. Číňané v posledních letech investují do venezuelských ropných nalezišť stále více peněz, ale pokud jde o koupi ropy, je to stále málo. Venezuela dnes pokrývá čínskou spotřebu z pouhých dvou a půl procent a to by se dalo určitě zlepšit. Zejména, když Chávez uvažuje o snížení vývozu černého zlata do USA, které mu nejdou na ruku a považují ho za levicového populistu.

Od chvíle, kdy se dostal k moci, tedy před osmi lety prohlubuje Caracas vztahy se zeměmi jako je Írán, Čína nebo Rusko, s nimiž Venezuela tradičně neměla mnoho společného, a to na úkor vztahů třeba se sousední Kolumbií nebo se Spojenými státy. Hugo Chávez to vysvětluje tak, že "hledá multipolaritu aby vyvážil hegemonistické severoamerické snahy". Jeho hospodářská politika v zahraničí i diplomacie jsou silně ideologizované. To konstatují komentátoři a vyčítá mu to i opozice. Projevuje se to například i na obchodu s Čínou, která na rozdíl od Venezuely rozvíjí obchodní spolupráci i se Spojenými státy.

Chávez chce v Pekingu požádat o podporu při volbě nestálého člena Rady bezpečnosti, které se pro Latinskou Ameriku uvolní v prosinci, když skončí volební období Argentiny. To byl ostatně i jeden z hlavních důvodů návštěvy Moskvy před několika týdny. Obě země jsou totiž stálými členy Rady bezpečnosti a jejich slovo, přímluva, má vekou váhu. Chávez chce tak překonat odpor Washingtonu, který by na uprázdněném místě po Argentině viděl raději Guatemalu. Je pravděpodobné nebo spíš dost možné, že Peking Cháveze podpoří. Guatemalskou kandidaturu totiž podporují středoamerické země, které mají dobré styky s Tchajwanem. A to samozřejmě Peking nerad vidí.

Zvláštní je, že Chávez se vypravil do Číny právě ve chvíli, kdy ve Venezuele začíná presidentská předvolební kampaň. Volby se mají konat 3. prosince a stávající president by v nich chtěl získat mandát na dalších šest let. Kdosi spočítal, že po světě cestující president nebyl jenom letos za prvních sedm měsíců ve své vlasti plných 60 dní. Venezuelský politický analytik Daniel Varnagy řekl v BBC, že se to v zemi vysvětluje dvojím způsobem. Buď to lze chápat jako výraz Chávezovy sebejistoty: nebojí se, že by mohl ve volbách neobstát. Prostí voliči ho podpoří, ať se ve vlasti nachází nebo je na cestách. Opoziční voliči však poukazují na to, že jeho výlety do světa jsou vyjádřením presidentovy arogance, neboť jimi naznačuje, že je pánem veřejných institucí a všechno dění ve stát ovládá pevnou rukou i z ciziny.

Faktem je, že Chávez nemá zatím žádného vážného presidentského protikandidáta. Přihlídl se vlastně jediný, guvernér ropného departamentu Zulia na hranicích s Kolumbií Manuel Rosales také slibuje poprat se s venezuelskou chudobou.Na rozdíl od Cháveze tak chce udělat uvnitř země a ne podporou chudých režimů v Americe.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .