Chávez prohrál referendum
Venezuelské referendum, které mělo nastolit v zemi novou ústavu, rozhodlo, že k žádným změnám nedojde. Konkrétně mělo být pozměněno 69 z 350 článků stávající ústavy, tedy celá jejich pětina.
Nejznámější navrhovanou změnou byla jako šitá na Hugo Cháveze aby mohl kandidovat na presidenta kolikrát bude chtít. Tedy podobně jako to má zařízeno na Kubě Fidel Castro. Chávez obhajoval svůj návrh tím, že započaté dílo, je-li dobré, má být dokončeno. Proces nastolení bolivariánského socialismu latinskoamerického typu je ovšem nekonečný...
Méně známé jsou ty články ústavy, které měnily úlohu a podřízenost vojska, charakter ekonomiky zavedením nových druhů vlastnictví, dovolovaly vyhlásit výjimečný stav v zemi až na jeden rok. To abych jmenoval alespoň některé ze změn, k nimž mělo dojít. Občané se v referendu vyjadřovali ke změnám ve dvou balíčcích. Ani v jednom Cháveze nepodpořili. Jeho prohra však byla těsná. Podle Národní volební rady, která referendum organizovala, necelých 51% voličů se vyjádřilo proti změnám v prvním bloku a druhý blok neprošel 51% hlasů.
Nejzajímavější bylo, že se referenda neúčastnilo téměř 45% oprávněných voličů. Oproti loňským prosincovým volbám presidentovo hnutí ztratilo plné tři miliony hlasů. Znamená to také, že podstatná část Venezuelanů přestává mít z nějakého důvodu zájem vyjadřovat se k věcem veřejným. Je to stejná situace jako ve většině zemí, až se člověku může zdát, že jde o nějaký nový světový trend. Referendum proběhlo klidně, spořádaně, nebyly hlášeny podstatnější incidenty. Ve srovnání třeba s ruskými volbami, které se konaly v tentýž den, žádná z opozičních stran si na neregulérnost referenda nestěžovala. Naopak, lídr opoziční strany Nový čas Leopoldo López poděkoval presidentovi Chávezovi, že uznal vítězství těch, kteří nechtějí měnit ústavu. Chávez opravdu až obdivuhodně rychle vystoupil v provládní televizi a pogratuloval svým odpůrcům k vítězství. Chytře dodal, že s vítězstvím, které je téměř rovno nerozhodnému výsledku, je třeba zacházet opatrně a moc si nevyskakovat.
Chávez sám vidí příčinu své porážky v ukvapenosti svého týmu, v jeho neschopnosti vysvětlit podstatu navrhovaných změn. Dalo by se také říci, že Chávez si byl až příliš jist svým vítězstvím. V poslední době pobýval často na různých místech v cizině, ostatně ne nadarmo se mu také říká cestující president. A potom mu uškodila jeho arogantnost, někdy až vulgarita, kterou dává dost halasně najevo. Komentátoři ještě nedávno psali, že si tím připisuje body pro své vítězství v referendu, ale jak se dnes ukazuje, opak je pravdou. Nelze nadávat jedním dechem Spojeným státům, nevětšímu odběrateli ropy a vlastně tvůrci venezuelského bohatství, přerušit styky se sousední Kolumbií, s níž má druhou největší obchodní výměnu po USA a zároveň urážet Španěly a jejich vládu. Někdy se může podle Cháveze zdát, že se proti Venezuele spiknul celý svět kromě několika jejích nohsledů.
Chávez nic neztrácí, i když je to jeho první volební prohra. A nyní dokonce nastavuje laskavou tvář a získává pro sebe body. Všichni přikyvují, že se zachoval férově a slušně, když uznal porážku. I ve Spojených státech se přece přepočítávají hlasy, je-li výsledek téměř nerozhodný. Zapomíná se ovšem na to, že Chávez má před sebou ještě čtyři roky vlády, během nichž se může ledasco stát. Může kdykoli znovu zaútočit na změnu ústavy, aby byla podle jeho vůle. To ostatně už veřejně prohlásil, když řekl že nepřestane navrhovat změnu ústavy. Může také použít tvrdší metody, jako je nastolit moc násilím. A také může přesvědčit chudé, aby příště přišli k urnám. Petrodaolarů má na to zatím dost.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.