Čeští vědci odhalili parazitickou krevetu

Mořské houby poskytují domov mnoha druhům bezobratlých živočichů včetně krevet. Drobní korýši jsou obvykle považováni za komenzály, kteří svému hostiteli nijak neškodí. Pravda je však taková, že vztahy mezi krevetami a houbami nejsou zcela prostudovány. Ekologové Zdeněk Ďuriš, Ivona Horká, Petr Jan Juračka a Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zkoumali oranžově zbarvené krevety Typton carneus z Mexického zálivu, které (obvykle v párech) obývají vysoké „komíny“ rohovitých hub rodu Tedania. Výsledky studie ukazují, že k neškodnému podnájemníkovi mají krevety skutečně daleko.

Prvním vodítkem byla jejich klepeta, která připomínají miniaturní nůžky nebo stříhací strojek. Jejich opotřebení naznačuje, že krevety je používají k drcení tkáně hub plné křemičitých jehliček. Vědci se následně podívali do žaludku krevet. Nenašli zde téměř nic jiného, než tkáň houby, která je zřejmě pro krevety hlavním zdrojem potravy. Z neškodného komenzála se tak rázem stal parazit, který zraňuje svého hostitele. Houby naštěstí mají vysokou regenerační schopnost a oranžové krevety jim zřejmě nezpůsobují velkou újmu. A není vyloučené, že dostávají i něco na oplátku. Pár krevet totiž svoji houbu brání před ostatními krevetami i jinými živočichy, kteří by chtěli sdílet stejný zdroj potravy.

Zdroj: PLoS ONE