Čeští neonacisté

6. listopad 2009

Mnoho slušných lidí se zaradovalo, když si v deníku Dnes přečetli, jak česká policie zakročila proti neonacistům. Cílem jejich útoků měly být trafostanice a elektrické vedení. Jeden ze zadržených měl u sebe plány vodní elektrárny v Železném Brodě.

0:00
/
0:00

Mnohem nebezpečnější však byly plánované útoky na policisty a "vysoce postavené Židy". Jedním z nich by asi byl premiér Jan Fišer a jeho rodina, jejíž část se přihlásila k židovství. Deník Právo přišel s názorem, že to je důvod, proč před časem dostal ochranku premiérův syn Jan. Inu proč ne, nic nenasvědčuje tomu, že ze strany teroristů šlo pouze o planá slova. Je ovšem ošemetné spoléhat se na to, že neonacisté budou pronásledovat pouze Židy. Před časem vyšel jejich utajovaný seznam Židů v Česku a mnozí lidé na něm vyjmenovaní se podivili, jak ke svému židovství přišli. Neonacisté byli při označení někoho za Žida svévolnější než Norimberské zákony. Řídili se zřejmě heslem nacistického pohlavára Hermanna Göringa: "O tom, kdo je Žid, rozhoduju já".

Hrozbu teroru umocňuje skutečnost, že teroristé se na své budoucí úkoly cvičili. Procházeli paravojenským výcvikem, který řídil profesionální voják. Cílem cvičení bylo vyškolit frekventanty k plnění zmíněných úkolů: vyhodit do povětří auto, zabít člověka.

Nebylo snadné dobře utajovanou organizaci vypátrat. Jejich centrum bylo v jihočeském Táboře. Extremisté se navzájem osobně neznali, komunikovali spolu na zahraničních zakódovaných serverech. Nakonec se policistům po téměř půldruhém roce letos na podzim podařilo pozatýkat dvacítku příslušníků Bílé síly White justice.

Zajímavý je jejich způsob myšlení. Šéf výcvikových kempů zmíněný profesionální voják Josef Sedláček například po zadržení při výslechu prohlásil: "Šlo nám o změnu řádu". Kdo říká, že chce změnu demokratického řádu a cvičí se na ni se zbraní v ruce, měl by být příkladně odsouzen, ať už se mu změna daří nebo ne.

Jiný zadržený člen skupiny, Filip Stránský, je toho názoru, že nelze White justice chápat jako teroristickou buňku, neboť "by musela něco naplňovat nebo plánovat". O tom, že plánovala, svědčí rozhovory, které směřovaly k výběru cílů, jež měly změnit naši zatím křehkou demokracii. A výcvikem k násilným akcím se blížili k naplnění oněch teroristických cílů. Tentýž extremista soudil, že pozabíjet pět tisíc lidí v Chánově je cíl, na který stojí za to se zaměřit. A pak se jako pozorovatel účastnil napadení občana, který měl tu smůlu, že šel kolem židovského hřbitova. Pravicoví extremisté jsou většinou zbabělci. Filip Stránský není výjimkou. Většina zadržených extremistů ho označuje za hlavu organizace, on sám to popírá.

Poznatky o White justice v Táboře by ve Spojených státech ale i v jiných západních demokraciích stačily k tomu, aby její členové byli pozatýkáni a souzeni. Bohužel v Čechách tomu tak není. Zadržení extremisté nebyli vzati do vazby a budou souzeni na svobodě. Podle slov okresní žalobkyně Aleny Peškové není k vazbě důvod. Zřejmě se čeká, jestli nějaký zločin přeci jen nedokonají.

Vysvětlení, proč se tak rozhodla, může být několik. Bála se extremistů. Souhlasí s nimi. Nerozumí závažnosti případu. Nechápe, že by se mohla také stát jejich terčem, kdyby ji nachytali, jak se prochází podél zdi židovského hřbitova. Ať je důvod jejího chování jakýkoli, ukazuje, že není v tomto směru příliš kompetentní. Na druhou stranu je povzbuzující, že policie se pokusí žalobce znovu přesvědčit o nebezpečnosti případu, že vláda policii podpořila, a deník Dnes, že teroristy odhalil.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Karel Wichs
Spustit audio