Cesta k uskutečnění velkých nadějí bude pro Koreu velmi dlouhá
Historický obrázek, na kterém hlavy Jižní a Severní Koreje ruku v ruce přecházejí hranici, která obě země dělí ve vesnici Pchanmundžom v demilitarizovaném pásmu, obletěl svět rychlostí blesku a způsobil bouři na sociálních sítích.
„Náš rozbořený a polámaný svět zoufale potřebuje dobré zprávy,“ píše v editorialu francouzský list Le Monde. A schůzka Kim Čong-una s Mun Če-inem, jejich perfektně zrežírovaná dobrosrdečnost i vůle uzavřít mírovou dohodu a denuklearizovat Korejský poloostrov bezesporu vzbuzují naději.
Pozitivní očekávání přitom překonává oblast samotného poloostrova, na kterém ještě před pár měsíci panovalo krajní napětí. Ozbrojený konflikt mezi oběma zeměmi by měl skutečně okamžité ničivé důsledky pro Spojené státy, Čínu, Japonsko a celou Asii. A riziko šíření jaderných zbraní se týká celého světa.
Třebaže je namístě tyto dobré zprávy odměnit potleskem, nesmíme se zároveň nechat strhnout naivitou, varují francouzské noviny. Ani dobrá režie ani náhlý přerod vrcholných politiků obou zemí totiž nemohou úplně vymazat dojem déjà vu.
Velkorysý Trump
Nebyla to totiž první mezikorejská vrcholná schůzka. V roce 2007 se už otec nynějšího diktátora Kim Čong-il setkal s tehdejším jihokorejským prezidentem Ro Mu-hjonem. Už tehdy se mluvilo o zmrazení jaderného programu a mírové smlouvě, ale zůstalo jen u prázdných slov stejně jako po předchozím summitu v roce 2000.
Proč by to tentokrát mělo být jinak? Důležitá je bezesporu skutečnost, že do hry vstoupily Spojené státy a že prezident Donald Trump severokorejskému vůdci věnoval tak velkorysý dar, když navrhl uspořádat americko-korejský summit.
Taková nabídka musela Kimovi, kterého Trump ještě nedávno nazýval „malým rakeťákem“, udělat radost. Poté, co diktátor dotáhl svůj jaderný program, teď navíc může vyjednávat z pozice síly. Ale hlavní roli může hrát i jiný faktor: efekt sankcí doléhá na ekonomiku Severní Koreje stále tíživěji.
Nejistoty v deklaraci
Diplomaté a analytici již stačili do detailu rozebrat společnou deklaraci z Pchanmundžomu a v mnohém podle nich vzbuzuje nejistotu. Mluví se v ní o „kompletní denuklearizaci“, ale zároveň neexistuje žádná její definice, což umožňuje různé interpretace. Není tam řečeno nic o kontrolních mechanismech předpokládané likvidace zbraní. A právě ty jsou v očích USA tím podstatným.
A není tam ani žádný časový plán, který by určoval etapy sbližování. „Jak hlásí diplomatická maxima: ďábel se skrývá v maličkostech. A společná deklarace, ať je jakkoliv nadějná, je obzvláště chudá na detaily,“ upozorňuje Le Monde.
Související
-
Severokorejský diktátor nastavuje lidskou tvář
KLDR v květnu definitivně uzavře areál pro testování jaderných zbraní a hodlá pozvat vědce a novináře ze Spojených států a Jižní Koreje.
-
Jan Bednář: Horká linka mezi Severní a Jižní Koreou je obnovena
Napětí mezi Severní a Jižní Koreou vstoupilo ve středu 3. ledna o půl páté ráno našeho času do nové, o trochu méně nebezpečné fáze, než jaká zde byla dosud.