československo
Období první republiky máme tendenci vnímat jako raný vrchol mladého československého státu, který dodnes nepřestává inspirovat svým bohatým kulturním životem a odkazem, který po sobě zanechaly osobnosti veřejného života v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Bylo to ale opravdu tak idylické období, nebo si ho kvůli následným událostem dvacátého století přikrášlujeme?
„Každý stát musíme posuzovat v dobovém kontextu. Československo bylo i ve světovém kontextu velmi slušným státem, na evropské poměry skoro výjimečným,“ domnívá se historik Martin Kovář.
Dokládá to například tím, že přijímalo uprchlíky z nacistického Německa – což podle něj bylo jedním z důvodů, proč Československo tak nenáviděl Adolf Hitler.
„Nepochybuji o tom, že Československo byl životaschopný projekt, byť nedostal to půl století, které chtěl Masaryk,“ dodává prorektor Univerzity Karlovy a zdůrazňuje, že loajalita jeho občanů byla mimořádná. Ani v dobách hospodářské krize nepodlehli vábení extremistů a populistů.
Historik a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček ovšem poukazuje i na jeden z problémů tohoto státu, kterým byla konstrukce československého národa. Češi a Slováci tím sice získali většinové postavení nad ostatními etniky, ale později se z jejich vztahu stal slabý článek.
„Slováci v tom viděli poručníkování staršího bratra. Bez ohledu na to, že Slovensko bylo za první republiky neuvěřitelným způsobem povzneseno. Bylo třeba od čechoslovakismu odejít, ale prezident Edvard Beneš této ideologii věřil až do své smrti,“ podotýká.
V parlamentu se také od poloviny 20. let projevovala krize pramenící z roztříštěnosti politické scény. Problémem podle Nováčka byly i tzv. volební reverzy, tedy podepsaná prohlášení o rezignaci, která kandidáti předem odevzdávali vedením svých politických stran. Pokud se následně poslanec či senátor straně vzepřel, tak o svůj mandát přišel.
S tím souhlasí i Kovář a dodává, že do politického života první republiky se nedařilo zapojit německé strany. A sotva se to podařilo, začala sílit touha Slováků po autonomii i části sudetských Němců na připojení k Německu.
Ta sice napomohla ke vzniku republiky a učinila Čechů a Slováků většinové etnikum,
49. minuta: Kovář: Československo nebyla nekonečně svobodná a ideální země. Ale byla to nekonečně
36. minuta: Nováček: Československo mělo zásadní problém
39. minuta: Jemelka: Jak se dařilo ekonomicky?
42. minuta: Baťa sám sebe prezentoval jako příkladného československého podnikatele
56. minuta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
