Česko-rakouská jednání o Temelínu skončila

Jak ale konstatovaly Oberoesterreichische Nachrichten, "Rakousko dostalo sice informace, ale nic jiného" - s poukazem, že bilaterální parlamentní komise, vytvořená na základě dohody mezi šéfy vlád obou států, měla zabránit pohřbení Melkského protokolu. Ten, jak známo, byl uzavřen koncem roku 2000 mezi českým premiérem Milošem Zemanem a tehdejším rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem za účasti evropského komisaře Günthera Verheugena. Účelem bylo řešení sporných bodů, ale jak nyní závěrečný dokument konstatuje, nepodařilo se to ve všech případech. Jan Kasal ale zastává stanovisko, že se podařilo vyřešit všechny věcné body, především ty, které bylo možno reálně uzavřít.

Některé technické otázky související s bezpečností elektrárny, například životnost reaktorové nádoby, nelze předpovědět dvacet let dopředu, ale musí se po tuto dobu sledovat průběžně. Český spolupředseda komise výslovně uvedl, že již uzavřená informační dohoda brzy nahradí, pokud již nenahradila, původní ujednání v Melku. S tím však nesouhlasil jeho rakouský kolega, který namítl, že platí oba dokumenty, protože podle něj mají různé funkce. Albrecht Konecny, který obdržel před jednáním symbolický hřebík pro rakev od odpůrců jaderné energetiky, prohlásil, že nad melkským protokolem se ještě víko neuzavřelo. S poukazem na nedávné události kolem slovinské jaderné elektrárny Krško zdůraznil, že by ti, kteří podceňují informační dohodu, si měli uvědomit, jak by Rakousko mohlo být spokojeno, kdyby dostávalo tak vysoce kvalitní informace jako o Temelínu. V problematice vysokotlakého potrubí a těsnosti tlakové nádoby s reaktorem však nebylo dosaženo shody: zatímco naše strana ji považuje za dostatečně objasněnou, rakouská setrvává na svém negativním stanovisku s tím, že melkský proces nelze ukončit. V tom našla podporu u našeho Sdružení Jihočeské matky, které snahu o ukončení procesu včera odsoudilo.

V prohlášení Jihočeské matky tvrdí, že melkský proces nepovažují za uzavřený, protože všechny bezpečnostní otázky nebyly vyřešeny. Přístup české strany podle jejich názoru jen potvrzuje, že od samého začátku byl pouhou formalitou a údajně z naší strany není vůle bezpečnostní nedostatky elektrárny řešit. Obdobný názor mají i zástupci hornorakouské zemské vlády, kteří uspořádali k jednání zvláštní tiskovou konferenci. Radko Pavlovec zde apeloval na spolkovou vládu, aby usilovala o vytvoření nezávislé rozhodčí instance, která by posoudila jak právní charakter melkských ujednání, tak dosud nevyřešené technické otázky. Současně žádali opětné zapojení Evropské unie do jednání o Temelínu.

Na právním hodnocení ujednání se však obě strany neshodují, protože zatím co Rakousko ji považuje za mezistátní smlouvu,. Česká republika za pouhou politickou dohodu a chce dále pokračovat ve spolupráci na základě mezivládní dohody, kterou ratifikoval před dvěma měsíci rakouský parlament. Právě na tu se včera uzavřený závěrečný dokument odvolává a jako takový bude předložen našemu premiérovi Mirku Topolánkovi a rakouskému spolkovému kancléři Alfredu Gusenbauerovi. Nakonec i vedoucí rakouské delegace, spolupředsedající senátor Konecny prohlásil, že "komise splnila svůj mandát".

Vzhledem k současné politické situaci po nedělních zemských volbách v Tyrolsku se však rakouská média zatím dotýkají česko-rakouského jednání v Melku pouze okrajově. V této spolkové zemi došlo totiž k politickému zemětřesení, které ve svých důsledcích může zasáhnout velkou koalici sociálních demokratů a lidovců, kteří zde obdrželi zdrcující porážku. Skutečným vítězem, i když lidovci za značných ztrát zde udrželi první místo, se stal 68 letý Fritz Dinkhauser, který se svou volební listinou získal téměř pětinu všech hlasů a umístil se na druhém místě ještě před socialisty. Dinkhauser, dlouholetý předseda zaměstnanecké komory, lidovecký odpadlík, je dnes označován za rakouského Oskara Lafontaina. Podle vzoru německé Levicové strany vystoupil jako rozhodný kritik rudo-černé koalice v době, kdy vládne nespokojenost se stoupajícími cenami potravin, plynu a elektřiny, jakož i nafty a benzinu. Spojil se přitom s odpůrci transitní dopravy, kterou jsou především Tyroly těžce postiženy a spojence našel i mezi tamními zemědělci. Vzhledem k tomu, že jeho popularita u zaměstnanců přesáhla v předchozích dvou desetiletích daleko hranice Tyrolska, podařilo se mu nyní získat hlasy voličů, kteří hlasovali v předchozích volbách nejen pro lidovce, ale především sociálních demokratů a Zelených. Současně se podařilo téměř zdvojnásobit počet voličů krajně pravicové straně Svobodných i komunistům. Ve vídeňských stranických centrálách lidovců a především sociálních demokratů to vyvolalo doslova zděšení a teprve nastávající dny ukáží, zdali za to nebudou padat hlavy jejich předních politiků.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .