České republice patří část hamburského přístavu. Do konce roku snad ožije

21. duben 2015

Víte o tom, že v německém Hamburku patří část přístavu České republice? Není sice ve zrovna nejlepším stavu, ale existuje naděje, že ještě do konce se tam vrátí a zakotví námořní i říční lodě.

Ministerstvo dopravy plánuje český přístav rekonstruovat. Bude to stát až 150 milionů korun. Návrhem se bude ve středu zabývat vláda.

Česká republika k části přístavu přišla na základě Versaillské smlouvy:

„V roce 1929 byla uzavřena smlouva mezi státem Hamburk a Československem. Na jejím základě dostalo Československo do pronájmu zhruba 32 tisíc metrů čtverečních pozemků a ještě v roce 1929 bylo dalších 5 tisíc dokoupeno,“ popisuje ředitel Ředitelství vodních cest Lubomírovi Fojtů.

Přístavy pak byly ve správně Československé plavby labsko-oderské, která je spravovala do roku 2002, než se dostala do konkursu.

Následovaly majetkové spory mezi českým státem a správcem konkursní podstaty. Proto se do území neinvestovalo a majetek je špatném stavu.

„Přístav byl využíván českými říčními rejdaři pro kotvení plavidel a technické opravy. Ještě před zhruba 10 lety tam byla velká loď, takže se opravovaly dokonce i motory,“ dodává ředitel.

Podobné využíti přístav čeká také v budoucnu: „Bude tam možnost i pronájmu kancelářských prostor, zejména pro logistické firmy z oblasti dopravy. Bude možný i překlad silnice-železnice-říční plavidla a tak dále.“

Fojtů nemá strach o nezájem firem.

„Už dnes je zájem jak ze strany českých firem a českých rejdařů, tak německých firem. Ta investice se vyplatí. Nicméně je to veřejná služba, a není to záležitost, která by měla být nějakým způsobem pro Ředitelství vodních cest zisková,“ upozorňuje ředitel Lubomírovi Fojtů.

Český námořní přístav v Hamburku
autoři: mvo , rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.