České předsednictví EU a Blízký východ

Po dlouholetém evropském stanovisku, které Izraelci považovali za přinejmenším nevyvážené, přišlo s knížetem Schwarzenbergem pár měsíců vzácné objektivity, aniž při tom Evropská unie přestala být největším finančním dárcem Palestinců; připomeňme, že v posledních osmi letech jim věnovala více než tři a půl miliardy dolarů.

Izrael změnu pocítil už tři dny poté, co se Česko do čela unie postavilo. Mluvčí premiéra pro evropské předsednictví Jiří Potužník označil izraelskou operaci proti teroristickému Hamasu v pásmu Gazy za "obrannou", a zatímco představitelé Evropské unie div nevyskočili z kůže, všechna izraelská média se nepokrytě radovala. A když kníže Schwarzenberg v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes hájil izraelské právo na sebeobranu, otevřeně odsoudil Hamas za ostřelování Izraele a zneužívání palestinských civilistů jako lidských štítů a připsal právě jemu vinu za vysoký počet obětí izraelských náletů, citovaly jej všechny izraelské deníky a Izraelci vyjadřovali i v soukromí vděčnost hraničící s dojetím. A zatímco unie kritizovala, že české předsednictví "nedokázalo" vyjednat přestávku v bojích, jeho postoj poskytl izraelské armádě potřebnou dobu ke zničení infrastruktury a zbrojního arsenálu Hamasu.

Následnou celosvětovou, a zejména evropskou hysterii okolo nepravdivého obviňování Izraele z údajného zabíjení civilistů, které rozdmýchala OSN, už Schwarzenbergův diplomatický um zvládnout nemohl. Tato hysterie měla za následek i zrušení evropského summitu s Izraelem s cílem prohloubení partnerství, který mělo české předsednictví v plánu. Ještě koncem ledna se mu však podařilo odvrátit francouzský pokus o oslabení izraelského postoje vůči Hamasu, když ve spolupráci s Německem, Itálií a Nizozemskem zabránilo přijetí návrhu dvojznačného prohlášení, které mohlo otevřít cestu ke zrušení bojkotu vlády teroristů v pásmu Gazy. Je především zásluhou Česka, že Evropa nezačala vyšetřovat údajné "válečné zločiny v Gaze". Schwarzenberg si v Izraeli vysloužil přívlastky "skutečný přítel Izraele", "sionistický kníže" a "jeden z největších přátel Izraele v Evropě".

Stejně jednoznačný postoj zastával i premiér Mirek Topolánek, který neváhal otevřeně pokárat propalestinskou eurokomisařku pro zahraniční vztahy Benitu Ferrero-Waldnerovou za její prohlášení, že evropsko-izraelské vztahy se prohloubí, jen pokud se Izrael zaváže k pokračování mírových jednání, a prohlásil, že komisařka překročila své pravomoci a její výrok je příkladem arogance Evropské komise. České předsednictví také prosadilo jen pozastavení jednání o prohloubení vztahů místo jeho přerušení a nepodpořilo sankce a restrikce vůči Izraeli, jak požadovaly některé státy.

Ke zlepšení evropského vnímání Izraele přispěla i europoslankyně Jana Hybášková, která posledních pět let stála v čele europarlamentní Delegace pro vztahy s Izraelem. Důsledně prosazovala evropské rozhodnutí nejednat s Hamasem, dokud hnutí neuzná Izrael a nevzdá se terorismu, a odsuzovala každé jeho porušení, včetně nedávné schůzky poradce předsedy Poslanecké sněmovny Jana Kavana se zákonodárci Hamasu v pásmu Gazy; kritizovala palestinské ostřelování izraelských měst, požadovala propuštění zajatých izraelských vojáků a hájila prohlubování evropského partnerství s Izraelem. I ona si svou objektivitou a výbornou znalostí Blízkého východu vysloužila uznání izraelských médií, která ji často citovala s dodatkem, že Hybášková "umí perfektně arabsky".

Dobrou pověst České republiky v Izraeli se naštěstí nepodařilo poškodit ani Janu Kavanovi; izraelská média jeho schůzku s Hamasem neuznala ani za hodnu zmínky.

Po skončení českého předsednictví se Evropská unie pravděpodobně vrátí k svému nevyváženému propalestinskému normálu. Nasvědčuje tomu vlažná reakce na nedávný projev Binjamina Netanjahua, ve kterém izraelský premiér poprvé podpořil vznik palestinského státu. Přestože právě tím unie zdůvodnila, proč zatím nerozšíří vztahy s Izraelem, ani po projevu od svého rozhodnutí neustoupila. A před dvěma týdny vydali evropští ministři zahraničí prohlášení inspirované Francií, které poprvé nezmiňuje podmínky pro Hamas a které se v lednu podařilo odvrátit Schwarzenbergovi.

Jeho nástupce Jan Kohout už tak úspěšný nebyl, i když začal slibně. V rozporu se stanoviskem Spojených států a mnoha evropských zemí řekl minulý týden při své návštěvě Izraele Českému rozhlasu, že Česku nevadí přirozený růst židovských osad a že doufá, že tento názor prosadí i v unii, protože "nikdo rozumný nebude proti tomu, aby se lidé množili". Nikoho rozumného však zjevně nenašel, protože v pátek mezinárodní Čtyřka a skupina G8 vyzvaly Izrael k úplnému zmrazení výstavby. Kohout v nedělním rozhovoru pro Jerusalem Post toto stanovisko zopakoval s tím, že "přirozený růst se špatně kontroluje".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .