Česká studentka uspěla s nápadem na detekování kosmického smetí
Studentka pražského ČVUT vyvinula detektor kosmického smetí, který dokáže ze Země odhalit na oběžné dráze i drobné úlomky družic.
Kosmické smetí tvoří pozůstatky družic, které se vysokou rychlostí pohybují na oběžné dráze kolem Země. Ohrožují tím funkční satelity i Mezinárodní vesmírnou stanici.
Detektor, který vznikl na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, by se v budoucnu mohl stát součástí běžných pozemských laboratoří. Dokáže totiž najít úlomky kosmického smetí o velikosti několika centimetrů, například šrouby a matičky, i při pozorování ze Země.
Detektor vyvinula studentka Roberta Bimbová. Její zařízení je mnohem citlivější než běžně užívané detektory. „V přístroji je detekční čip, ve kterém je klasická křemíková dioda, ale s velkou účinností, aby detekovala jednotlivé fotony,“ říká Roberta Bimbová. „Kosmické smetí na obloze vyvolá jemnou změnu intenzity světla a detektor je navržen tak, aby jakoukoliv minimální změnu zachytil,“ dodává.
Kromě pasivního sledování fotonů má detektor i druhou, aktivní část, díky které může smetí hledat pomocí laseru. Toto zařízení zaujalo Mezinárodní společnost pro optiku a optoelektroniku, která detektor Roberty Bimbové ocenila na nedávné optokonferenci.
Detektor by měl zastat práci mnohem větších a dražších zařízení
Pro hledání kosmického odpadu se zatím používají radiolokátory, které umějí zachytit jen podstatně větší kusy. Jde většinou o větší úlomky z nefunkční z družic. Velmi malé úlomky nezachytí.
Radiolokátory operují na určité vlnové délce a právě ta omezuje velikost předmětu, který můžou detekovat. Můj detektor by měl být schopen zachytit i malé šroubky a malé úlomky.
Roberta Bimbová, studentka ČVUT
Detektor prokázal velmi dobré parametry zatím pouze v laboratoři, ostré testování ho čeká. Následující model detektoru s čipem pro detekci jiných vlnových délek projde praktickou zkouškou během letošního prosince na observatoři v německém Wettzellu.
Víme, jak něco dostat na oběžnou dráhu. Učíme se, jak to dostat zpět
K počátku letošního roku byl podle Evropské vesmírné agentury (ESA) v blízkém okolí Země skoro 1 milion objektů o velikosti jednoho až deseti centimetrů. Smetí velké od jednoho milimetru do jednoho centimetru pak bylo 128 milionů kusů. Všechny tyto úlomky obíhají Zemi rychlostí 28 000 kilometrů v hodině, a s houstnoucím provozem na oběžné dráze je tedy stále pravděpodobnější, že poničí družice, lodě s lidskou posádkou nebo Mezinárodní vesmírnou stanici.
ESA chce například v roce 2025 vypustit družici ClearSpace-1, ta se zaměří hlavně na velké nefunkční satelity, kterých je na oběžné dráze asi 3 000. ClearSpace-1 bude vyhledávat nefunkční objekty patřící Evropské kosmické agentuře, které zachytí pomocí robotických paží a stáhne do atmosféry. Podobně má fungovat i družice ELSA firmy Astroscale, která bude zachytávat nefunkční satelity pomocí svých magnetů. Další projekty pak počítají s lovem smetí pomocí sítí, harpun nebo velkých ploch potřených speciálním lepidlem.
Související
-
Sledovací systém Space Fence: Lepší „oko“ na smetí
Smetí doma a nebo před domem není zrovna příjemnou záležitostí. V kosmu může být dokonce smrtelně nebezpečné.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
