Češi volí Pax Americana

Politici tedy mohou dělat, co je napadne, měli by ale neustále usilovat o to, aby zajistili mír. Měli by tak činit s výhledem na příštích deset let, příštích padesát let, příští století. Vzorem pro ně mohou být diplomati vídeňského kongresu, kteří svým jednáním v roce 1815 zajistili mír střední Evropě prakticky na dalších sto let.

Pokud vládne mír, jde v zásadě všechno dobře. Když se člověk nemusí bát o své bezpečí, má zpravidla dost sil, aby si poradil v každé obtížné situaci sám, nebo s pomocí přátel.

Současný návrh bezpečnostní strategie byl napsán s ambicí zajistit mír na příští desítky let. Z pohledu aktuálních prognóz se dá věřit, že takovou šanci skutečně nabízí. Jmenuje rozhodující spojence, s jejichž pomocí může Česko obstát v současnosti a také reagovat na možná nejbližší rizika.

Vzniká už třetí bezpečnostní strategie od roku 1999. První verze ještě nepočítala se vstupem země do NATO, druhá nevzala v úvahu nebezpečí teroristických útoků. Současný návrh doporučuje Česku pevné místo v rámci NATO a za hlavní rizika označuje po 11. září 2001 útoky teroristů.

Základní rozvrh je jasný, teď jde o to, zda Česko dokáže rozdané karty využít v prospěch udržení dlouhodobého míru. Autoři strategie ? spolupracovali na ní ministři zahraničí, obrany a vnitra s úřadem vlády ? připouštějí, že Česko nemá dost sil, aby své teritorium uhájilo bez cizí pomoci. V nejbližších letech zřejmě nehrozí invaze cizího státu. Sousedé budou členy stejných mezinárodních organizací, tedy Severoatlantické aliance a Evropské unie, v případě Rakouska alespoň Evropské unie.

Hrozí ale útoky tajných organizací, které se zabývají mezinárodním terorem a snaží získat zbraně hromadného ničení. Na to je třeba se připravit. Bezpečnostní strategie doporučuje za rozhodujícího spojence Ameriku. Autoři v tomto směru uvažují logicky. Spojené státy jsou nejen lídrem severoatlantické aliance, ale jedinou globální velmocí. Pokud jsou ochotny poskytnout Česku záruky, je dobré takové záruky přijmout. Důsledkem pak je nutnost, přizpůsobit českou strategii chování Ameriky.

Na armádě Spojených států je nejvíc zajímavé, že se dosud drží strategie z dob studené války. Tehdy americká doktrína stanovila, že vojáci musí být schopni zasáhnout najednou na dvou místech světa. Co tehdy bylo účelné v boji proti světovému komunismu, to se dnes pokouší Amerika využít v konfliktu se světovým terorismem. Zasahuje ? vojensky i diplomaticky - v zemích, které jsou důvodně podezřelé z podpory terorismu, anebo jen z toho, že nejsou schopny teroristy na svém území kontrolovat. Následovat Ameriku by měli spojenci.

Tedy také skromná česká armáda by měla připravit specializované jednotky, schopné zasáhnout kdekoli na světě. Nic víc, nic míň. Vojáků nemusí být mnoho ? česká strategie počítá s 3-5 tisíci ? jejich akce ale budou nejúčinnější obranou českého teritoria. I když budou boj vést ve vzdálených islámských nebo afrických zemích, bude to nejúčinnější akce na obhajobu míru v Česku.

To navrhuje nová bezpečnostní strategie, která zároveň odmítá jiné postupy. Zcela jednoznačně tvrdí, že žádnou zárukou pro mír není Organizace spojených národů. Preventivních akcí proti zemím, které podporují terorismus, se Česko zúčastní i bez schválení Radou bezpečnosti, stačí rozhodnutí vlády a schválení parlamentem. Může se to změnit, OSN se ale musí nejdříve reformovat. Komplikovanější postoj má Česko k Evropské unii a její bezpečnostní politice. Strategie připouští, že se Česko účastní budování společných evropských sil. Spolupráci v rámci EU ale doprovází ale dvěma podmínkami.

Vznikající evropské síly by měly vystupovat v rámci politiky, nebo přímo velení NATO. Čeští vojáci pak mohou zasahovat v rámci evropských sil, jde ale spíše o změnu názvu, než obsahu. Strategie totiž připomíná, že evropská bezpečnostní politika ? pokud se jí má Česko účastnit ? by se neměla dostat do konfliktu s bezpečnostní politikou Ameriky. Češi tak vylučují většinové rozhodování unie v otázkách bezpečnosti.

Nová bezpečnostní strategie je zajímavá tím, že rozhoduje o budoucnosti na příští desítky let. Hlavním sdělením je, že Česko bude svůj mír hájit ve spolupráci s Evropou i Amerikou, Amerika je ale z českého pohledu důležitější. Teď věřme, že Pax Americana vydrží alespoň dalších sto let.