Černé úterý

Co se ale tedy na ruských burzách na počátku tohoto týdne stalo? Tentokrát se prudce zhroutily indexy, a to o 12-18%. Snaha zbavit se cenných papírů byla u jednotlivých hráčů tak silná, že obchodování bylo třeba předčasně zastavit a podobný vývoj se opakoval i ve středu. Vývoj v Rusku tak vlastně kopíruje situaci ve světě, ale onen pád nikde nebyl tak výrazný jako právě v Moskvě. Šok byl o to silnější, že ještě uprostřed léta podobnou pohromu nic nenaznačovalo. Fondové indexy vytrvale stoupaly, což naprosto adekvátně odráželo stabilní a vysoký růst ruského hrubého domácího produktu, trvající už téměř deset let.

Protože ekonomické problémy ruské ekonomiky se dostavily okamžitě po vojenském dobrodružství Kremlu na Kavkaze, nabízí se jednoduchý závěr, že se začíná projevovat mezinárodní izolace Ruska, vyvolaná právě událostmi v Gruzii. Povaha současné ruské ekonomické krize je však bezesporu o dost složitější a i když ruský zásah v Gruzii mohl leccos urychlit, podstata právě vznikajících procesů je hlubší.

Vážné problémy na fondovém trhu započaly už letos v červenci. Tehdy se premiér Vladimír Putin obořil na velkou ocelářskou společnost Mečel. Ta se ocitla v podezření, že se za pomoci cenových machinací vyhýbá placení daní a Putin dal jejím manažerům jasně na srozuměnou, že by je mohly čekat velké nepříjemnosti. Boj proti neplatičům daní je v každé společnosti přirozeně jevem zdravým a užitečným a podnikatelskou sféru by děsit neměl. Jenže Rusko je Rusko, a tak si tu každý vzpomněl na Michaila Chodorkovského a jeho Jukos. Mnozí Putinovu tvrdou kritiku ocelářského kolosu vnímali stejně a důsledek na sebe nedal dlouho čekat - přišel výrazný odliv kapitálu.

Putin si podobný vývoj samozřejmě nepřál a doufal, že vláda se s Metchelem nějak dohodne. To mu sice vyšlo, jenže poměrně rychle urovnanou nepříjemnost s oceláři vystřídal prudký pád cen ropy na světovém trhu a jeden negativní faktor tak byl vystřídán druhým. Není přitom žádným tajemstvím, že ceny ropy mají pro ruskou ekonomiku význam zcela mimořádný, protože jakmile se zisky z jejího prodeje sníží, koupěschopnost obyvatelstva poklesne a pro mnoho prodejců takovýto trh přestane být zajímavý.

Třetím negativním faktorem současného vývoje ruské ekonomiky byla samozřejmě samotná kavkazská krize a přestože se Rusko žádných významnějších sankcí zatím nedočkalo, vývoj na ruských burzách v tomto týdnu ukázal, že hospodářství Ruské federace je se světovými finančními toky mnohem propojenější než bylo v sovětské epoše. Výrazný pád burzovních indexů tak kupříkladu prezidentu Medveděvovi naznačil, že jeho neopatrné úvahy o tom, že Rusko se případné izolace nemusí bát, nejsou zcela na místě.

Ruská ekonomika při astronomických cenách ropy a zemního plynu v posledních letech samozřejmě vytvořila dostatečné finanční i jiné rezervy na to, aby dokázala okamžitým komplikacím na trhu čelit. Otázkou je, co si počne, pokud se takovéto výkyvy budou opakovat. Nejvyšší ruská místa v současné době hovoří o tom, že z národního hospodářství odteklo asi 5 miliard dolarů. To by samozřejmě nebyla žádná velká tragédie, ale neoficiální odhady mluví o 20-25 miliardách ztrát a nikde není psáno, že je to číslo konečné. Ekonomika závislá především na prodeji surovin a zároveň řízená stále dirigističtějšími metodami je zkrátka zranitelnější, než si její biřicky uvažující novodobí kapitáni a admirálové připouštějí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .