Černá neděle křesťanských stran

Do vídeňského parlamentu vstoupí tak po získání pouhé čtvrtiny voličů nejslabší lidovecká poslanecká sestava, jaká zde od konce války byla přítomna. V bavorském zemském sněmu sice křesťansko-sociální unie CSU bude mít poměrnou většinu na základě získaných 43 procent, ale s téměř dvacetiprocentní ztrátou svých příznivců přišla o dvoutřetinovou většinu a nemůže sestavit jednobarevnou vládu. V komunálních braniborských volbách utrpěla Křesťansko demokratická unie CDU velké ztráty a propadla z téměř 28 procent na necelých dvacet. V Rakousku přes těžké ztráty se stala sociální demokracie SPÖ vítězem voleb se ziskem 30 procent hlasů, když ztratila 6 procent svých příznivců oproti volbám před dvěma léty.

Na předčasné volby pak doplatili především lidovci, kteří je vyvolali, ztrátou téměř desetiny voličů a ziskem pouhých 25 procent hlasů. Skutečnými vítězi voleb se staly obě pravicově populistické strany Svobodní FPÖ a Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ, které s více než 18 a 11 procenty dosáhly největšího přírůstku hlasů. V parlamentě budou mít tak dohromady zřejmě více mandátů než vítězná SPÖ. Zelení, kteří zaujímali dosud v parlamentě třetí místo svými necelými deseti procenty, propadli na poslední páté místo. Ostatních pět politických stran a seskupení, která se voleb účastnila, nepřekročila čtyřprocentní práh, ale svými hlasy ubrala zřejmě voliče především sociálním demokratům, lidovcům i Zeleným. Vítězní sociální demokraté v prvých reakcích prohlásili, že neuzavřou žádnou koalici s FPÖ a BZÖ, aby mohli utvořit spolkovou vládu. Šéf poslanecké frakce Josef Cap vyzval k ustavení stabilní vlády, což by zaručila opět velká koalice s lidovci. Politologové to považují prakticky za jedinou možnost, jak vytvořit akceschopný kabinet. Reakce lidovců není zatím předvídatelná, protože lze očekávat, že dojde ke změnám v jejich vedení, které pak teprve určí povolební strategii. Navíc mezi FPÖ vedenou Heinz-Christianem Strachem a BZÖ ovládanou Jörgem Haiderem panuje zatím nepřekonatelná animozita., kterou by mohla podle politologů překonat jen touha po získání vládních míst.

Bavorská CSU, která po 46 letech ztratila svými necelými 44 procenty absolutní většinu v zemském sněmu, si bude muset najít koaličního partnera. S velkým odstupem na druhém místě se s necelými devatenácti procenty umístila sociálně demokratická SPD. Na třetím místě s více než 10 procenty jsou tzv. Svobodní voliči, o kterých se hovoří, že by mohli uzavřít příští koalici s CSU. Své mandáty nabídla i liberální strana FDP, která získala osm procent, kterou však s téměř deseti procenty předběhli Zelení. Jistým překvapení bylo, že se do zemského sněmu nedostala strana Levice, která zůstala těsně pod pětiprocentní hranicí, nutnou do jeho vstupu. Volební účast s necelými 60 procenty byla nižší než před pěti lety. Šéf CSU Erwin Huber prohlásil, že pro jeho stranu jde o "obtížný výsledek", kdy voliči dali jasně najevo, že si dále nepřejí vládu jedné strany.

Na poměr politických sil v Německu má vliv i výsledek komunálních voleb v Braniborsku. Velké ztráty CDU šly ve prospěch SPD a postkomunistické strany Levice, které získaly po čtvrtině voličů. Liberální FDP získala sedm procent, zelení čtyři , pravicoví extremisté přes tři a různá nezávislá seskupení téměř 13 procent hlasů. Levice v hlavním zemského městě Postupimi zvítězila se ziskem téměř třetiny hlasů a pravicoví extremisté pronikli do řady krajských a místních komunálních zastoupení. Nedělní volby u našich rakouských a německých sousedů jednoznačně povedou k podstatné změně v poměru jednotlivých politických sil. Příští dny pak ukáží, jaké to bude mít důsledky pro sestavení koalic a z toho plynoucí orientace. Již nyní se představitelé Evropské unie obávají, aby se v Rakousku do vlády opět nedostali pravicoví populisté. Izrael dokonce pohrozil, že v tomto případě by rozvázal s Vídní diplomatické styky. Německý list "Frankfurter Rundschau" upozorňuje, že tolik hlasů, kolik obdrželi v Rakousku pravicoví radikálové, Evropa po roce 1945 nezaznamenala. Problémem není však slabost demokratů, ale síla extrémní pravice. Zatím však červená stopka proti tomuto vývoji v Rakousku zatím bohužel nesvítí, uzavírá svou úvahu list.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .