Cem Özdemir se stal předsedou německých Zelených

18. listopad 2008

"Vyšli jsme ze sjezdu strany posíleni", prohlásili na včerejší tiskové konferenci v Berlíně noví spolupředsedové strany Spojenectví 9O/ Zelení Cem Özdemir a Claudia Rothová. Podle jejich vyjádření delegáti víkendového erfurtského sjezdu jim dali v sobotu osmdesáti procentní většinou jasnou podporu pro uskutečnění programu na překonání finanční krize, energetické a mírové politiky strany.

  • Cem Özdemir se stal předsedou německých Zelených
0:00
/
0:00

Především však volba Cem Özdemira jako prvého německého občana turecké národnosti do čela parlamentní strany vyvolala mimořádnou pozornost.

V Německu vycházející turecké noviny Sabah jej přirovnávají k budoucímu americkému prezidentovi. Oba politici, píše list, mají mnoho společného. Jsou čtyřicátníci, synové přistěhovalců a jako velmi mladí vstoupili do politiky. To, pokud jde o to, co je jim společné. Protože Obama se narodil ve Spojených státech, obdržel automaticky americké státní občanství.

Özdemir se však musel snažit získat německý pas v osmnácti letech. Ve své první knize se označoval za "domácího občana", ale v Německu se jeho odlišnost a původ nikdy nezapomenou. Der Tagesspiegel zdůrazňuje, že Cem Özdemir potvrzuje, že imigranti mají v Německu šanci vstoupit i do vysokých úřadů. Jde o pokus Zelených získat porovnáním s Barackem Obamou lesk pro vlastní stranu. Avšak ve srovnání s illionoiským senátorem nový šéf Zelených nenabídl žádné nové poselství, aby mohl většinu přesvědčit a nadchnout pro svou politiku. Nemůže přitom počítat, že v příštím roce po parlamentních volbách bude mít možnost jednat o nové koaliční smlouvě. Při současné notorické slabosti sociální demokracie by bylo možno počítat pouze s vládou, sestavenou ze tří stran. List se však ptá, jestli ekologická strana chce vstoupit do tzv. černo, žluto, zelené koalice s křesťanskými unionisty a liberálními Svobodnými.

Cem Özdemir, narozený v roce 1965 v Bad Urachu, ženatý, otec dcery, je od roku 2004 poslancem Evropského parlamentu, zahraničně politický mluvčí její zelené frakce a členem řady jeho komisí. Především se zabývá zahraniční politikou Unie a jejím poměrem vůči Turecku, integrační politikou a vlivem islámu v Německu a Evropě. Studoval přitom na evangelické vysoké škole pro sociální otázky. Rovněž Claudia Rothová, která je od roku 2002 poslankyní Spolkového sněmu, byla devět let členkou Evropského parlamentu. Byla vládním pověřencem pro lidská práva a humanitární pomoc. Nyní se angažuje v zahraničním výboru parlamentu.

Politologové poukazují, že Zelení v Erfurtu stanovili personální obsazení pro volební rok 2009. S více než devadesáti procentní většinou zvolili předsedkyni poslanecké frakce v Bundestagu Renate Künastovou a jejího náměstka Jürgena Trittina za špičkové kandidáty do Spolkového sněmu. Jde o zkušené politiky s dlouholetou parlamentní praxí.

Padesátitříletá právnička Renata Künastová byla i spolkovou ministryní pro ochranu spotřebitelů, výživu a zemědělství v koaliční vládě Zelených se sociálními demokraty. Její kolega o rok starší diplomovaný sociální ekonom Jürgen Trittin byl v téže vládě spolkovým ministrem životního prostředí, ochrany přírody a pro bezpečnost jaderných reaktorů. Oba se ve svých projevech vyslovili pro ochranu životního prostředí, sociální spravedlnost a obranu občanských práv jako o ústředních volebních tématech. Zelení poprvé přistoupili na možné nasazení Bundeswehru v mírových operacích, když se tak stane v rámci OSN. Sjezd se vyslovil pro zrušení vojenské povinnosti a zmenšení stavu armády. List Welt am Sonntag poukazuje, že po sjezdu Zelených v Erfurtu není cítit ani zápach střelného prachu ani kyselého zelí. Özdemir neřekl nic jasného a Rothová mlčí. Jediný levicový radikál Trittin se vyslovil státnicky a varoval před možnými nereálnými představami části Zelených. Původní motto sjezdu "více se pohybovat" se však v Erfurtu neprojevilo a vzniká dojem, že strana jako taková zmalomyslněla a klesla na duchu, uzavírá list svou úvahu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.