Časy se mění

K jednomu z nejzásadnějších talentů či umění, které musí politik ovládat, je schopnost ze dne na den tvrdit bez hnutí brvou něco naprosto jiného. Postoj k tématu předčasných voleb byl ve velice dlouhém období sestavování vlády nastaven mezi rivalizujícími předsedy ODS Mirkem Topolánkem a předsedou sociální demokracie Jiřím Paroubkem tak, že pro občanské demokraty to bylo jediné poctivé a demokratické řešení, zatímco pro sociální demokraty šlo o popření ústavních principů.

Nejnověji se, jak shora řečeno, časy změnily a s nimi i volební preference obou politických arcirivalů. Preference občanských demokratů pomalu, leč setrvale klesají, a to za souběžného pomalého, leč stejně setrvalého nárůstu preferencí sociální demokracie. V tu chvíli přichází předseda ČSSD s nápadem na předčasné volby někdy v polovině příštího roku, popřípadě na podzim, zatímco pro šéfa ODS se nyní myšlenky na předčasné volby jeví jako zbytečné, neb je - podle něj - potřeba, aby současná vláda měla čas na realizaci svých představ. O preferencích bude Mirek Topolánek prý uvažovat až v roce 2010, tedy před termínem řádných voleb.

Je to celkem pochopitelná strategie, a to od obou pánů. Tatáž rétorika se objevuje vždy v povolebním období, kdy se ukáže, že voliči, tak mocně a námluvně oslovovaní v předvolebním boji, jsou nyní nepotřební a může se jim (tedy sdělovacím prostředkům) říkat prakticky cokoli.

V prvním období po volbách jsou slogany, předkládané politickou reprezentací, opentleny tvrzením, že je krátce po volbách a na nějaký zaznamenatelný úspěch je zapotřebí čekat.

Poté se přejde k tomu, že vzhledem k výsledku voleb (v České republice už deset let "patovému") není možné, aby kterákoli ze stran tvořících koaliční vládu, prosadila program, kterým se vemlouvala do voličské přízně.

V následujícím období je možné svalovat vinu na nekonstruktivní činnost Parlamentu, který příliš dlouho diskutuje o něčem, co musí být přece každému jasné. V "lepším" případě pak zahraje například Osud, který zbrzdí reformní úsilí slabé koaliční vlády nějakou tou ropnou či jinou ekonomickou krizí, popřípadě přijdou povodně, neboť s globálním klimatem je všechno v pořádku...

Průběžně ve volebním období je nověji možné svalovat vinu na různé obezličky a obstrukce, které údajně jdou na vrub evropské administrativě. Od druhé poloviny volebního období je pak zvykem nasadit přesvědčovací metodu o tom, že v tom příštím volebním období, přesně podle toho, jak rozhodnou voliči, bude možné uskutečnit všechny předvolební plány tak nějak lépe.

Poměrně zajímavé na současném zásadním obratu postojů k tématu předčasných voleb u obou předsedů hlavních politických subjektů, je jaksi nezakrytá pragmatičnost jejich uvažován.

Jiří Paroubek přiznává, že motivací jeho postojů k předčasným volbám jsou výsledky nejnovějších průzkumů veřejného mínění - tedy cosi, k čemu politici dokážou zaujmout špičkově protikladné postoje.

Na druhou stranu, za postojem špiček ODS je nezakrytá snaha o znovuzvolení čestného předsedy strany Václava Klause prezidentem na další volební období. Současné složení Parlamentu je těmto snahám dosti příznivé a nové volby by mohly prezidentskou volbu podstatněji ovlivnit.

A k postojům politiků, které se mění stejně jako ty příslovečné časy, snad jen, že nejen ve zmiňované písničce, ale i v životě to s lidmi (ano, i s politiky) jednou tak, podruhé zase jinak...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .