Byl to Severa?

9. srpen 2007

V květnu loňského roku zasedal v Poslanecké sněmovně branně-bezpečnostní výbor. Zabýval se zprávou šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Ten cítil potřebu obrátit se na poslance kvůli obavám z politických vlivů týkajících se vyšetřování podezření z korupce související s chystanými pravidly pro výrobu biolihu a také vyšetřování vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka.

0:00
/
0:00

Kubice své obavy opíral o dvě věci. Jednak někteří z jeho podřízených byli ministerskou inspekcí vyšetřováni kvůli údajnému falšování cestovních příkazů. Kvůli tomu jim byly zabaveny počítače a hrozilo jim trestní stíhání. V konečném důsledku by to podle Kubiceho mohlo vést k ochromení práce na už zmiňovaných kauzách.

Druhý argument šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu byl založen na odposleších, ze kterých prý vyplývalo, že bývalý blízký spolupracovník Stanislava Grosse Pavel Přibyl se pokoušel ovlivňovat vyšetřování některých případů, ve kterých figurovali lidé různým způsobem spjatí se sociální demokracií. Nakolik byly Kubiceho obavy vážné, to nelze ani s odstupem více než roku jednoznačně tvrdit, ani vyvrátit.

Faktem zůstává, že jeho podřízení byli ministerskou inspekcí obvinění zbaveni. Je však třeba dodat, že inspekce pracovala v jiném složení než před volbami a plní úkoly pro ministra z opačné strany politického spektra. Rovněž odposlechy týkající se Přibylových kontaktů nebyly zásadně zpochybněny. Z tohoto úhlu pohledu by tudíž nebyl důvod k nějakému ataku na postup šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Problém je v tom, že tzv. Kubiceho zpráva obsahovala i celou řadu nepodložených informací, které poškozovaly dobré jméno sociální demokracie včetně jejího šéfa Jiřího Paroubka.

A hlavní potíž spočívá v tom, že těsně před volbami se celá zpráva, byť byla tajná, dostala do rukou novinářům. Ti dokument zveřejnili. Neporušili tím sice žádná profesní pravidla, přesto některé pasáže zmiňovaného materiálu mohly ovlivnit rozhodování části voličů. Sociální demokracie se právem cítila poškozená a požadovala vyšetření celé záležitosti. Policie začala zkoumat, kdo médiím tajný dokument mohl předat. Byly nasazeny odposlechy na některé politiky z řad občanských demokratů a také na několik novinářů. Nový ministr vnitra Ivan Langer je označil za skandální a protože se provalily na veřejnost, byly zastaveny. Zdálo se, že záhada nebude nikdy vyřešena.

Podle nejnovějších zpráv z řad policie by tomu tak být nemělo. Viníkem je údajně lidovecký poslanec Pavel Severa. Podle informací Lidových novin o tom prý svědčí znalecký posudek. Ten zkoumal ručně psané poznámky na zprávě a dospěl k názoru, že se shodují s písmem právě Severy.

Pokud je to pravda, pak existují dvě varianty. Buďto lidovecký poslanec skutečně předal dokument novinářům. Pak byl značně naivní, když si myslel, že na něj nikdo nepřijde, když na materiálu nechal vlastnoručně psané poznámky. Nebo byl přesvědčen o tom, že únik nikdo důkladně vyšetřovat nebude. Vzhledem k tomu, že se tak stalo ještě před volbami, byla by to velmi odvážná kalkulace. Samozřejmě nelze ani vyloučit, že někdo úmyslně podstrčil Severovu zprávu, aby od sebe odvedl pozornost. Mohl si totiž dopředu spočítat, že právě ručně psané poznámky mohou být pro policii snadným vodítkem.

Právě v této souvislosti se jeví práce policie na vyšetřování úniku Kubiceho zprávy velmi podivně. Pokud měla v rukou už zmiňovaný text i s poznámkami, stačilo udělat rozbor a hned mohla mít horkou stopu. Nemusela tak odposlouchávat desítky telefonních čísel. Navíc je nepochopitelné, že žádné z nich nepatřilo Severovi.

Vysvětlení pro to není jednoznačné. Buďto nasazení odposlechů bylo motivováno něčím jiným, než snahou nalézt viníka. Nebo se se změnou ve vedení vnitra potřebovalo vyšetřování posunout jiným směrem. Navíc na odhalení lidovce Severy je zajímavé, že vůbec nezapadá do atmosféry, která se vytvořila kolem Kubiceho zprávy. Ta byly charakterizována jako souboj mezi občanskými a sociálními demokraty o vliv na některé policejní složky a na jejich využívání ve vzájemném boji. Zkrátka celá aféra není tak jednoduchá, aby se dala uzavřít pouze tím, že bude vypátrán viník úniku Kubiceho zprávy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.