Buštěhrad: Hrad skrytý v domech

11. říjen 2012
Pozůstatky hradu v Buštěhradě najdete na řadě domů

Víte, co spojuje domy s čísly 11, 13, 17, 25 a 157 v obci zvané Buštěhrad? Pokud se podíváte pozorně, můžete si na nich všimnout zbytků dávné tvrze z dob, kdy Buštěhrad byl ještě Buštěvsí.

Právě zde jsme s prof. Tomášem Durdíkem zahájili naše putování po stopách dávných tvrzí a hradů, které si v následujících týdnech budeme ve výběru v historickém magazínu Zrcadlo i na webu Leonarda připomínat. Kromě knihy Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého budeme nahlížet také do Ilustrované encyklopedie českých hradů prof. Tomáše Durdíka.

Buštěhrad podle Augusta Sedláčka
Těm, kteří po silnici ze Slaného ke Středoklukům se blíží, poskytuje Buštěhrad přeutěšené podívané. Od této vesnice v pravo (k západu) spatřiti lze nejen zámek Buštěhradský z nového věku pocházející, nýbrž i za ním kus města ježto se po stráni za tím zámkem jako na jesličkách rozkládá. A toto položení na svahu s hořejším rovným prostranstvím, které pak s ostatní rovinou na jižní straně souvisí, nazývá se nyní na „starých zámcích“, a jest místem, kde od věků napřed tvrz a potom hrad, nyní zaniklý, stávaly. Veškeré hradiště zastavěno jest novověkými domky a ty pak nepravidelně stojí, že nelze jinak, než je za jakousi směsici pokládati. Z těch skrovných zbytků, které se po starém hradě zachovaly, nesnadno jest si utvořiti obraz jeho, jak vyhlížel před věky, byť bylo k tomu i dosti pamětí.

Dochovaná brána při pohledu od severu

August Sedláček ve své rozsáhlé práci nepřipomínal pouze samotné stavby, ale také jejich počátky a známé majitele: „Buštěhrad nazýval se, dokud tu hradu nebylo, nýbrž jen tvrz stávala, Buštěvsí, kteréž jméno poukazuje na zakladatele Buška. Nejstarší nám známý držitel Buštěvsi jest František anebo Frána Rokycanský, jenž seděl na hradě Okorá, od roku 1364, odkudž se také pánem z Okoře nazýval a roku 1371 nového faráře do Buštěvsi podával. Nástupce jeho Jan starší z Okoře připomíná se roku 1380 jako patron kostela zdejšího a slove roku 1381 Janem z Buštěvsi. Nedlouho po tom prodal Buštěves. Kupcem byl Hašek z Braškova, po předcích svých z osady kostela zdejšího pocházející, neboť po příkladu děda svého Havla zavázal se roku 1385, že bude dávati ke kostelu Buštěvskému plné desátky ze dvou popluží, která držíval Jan z Okoře.“

Tajemství hradu v uličkách
První zmínka o vsi Buštěves je sice připisována k roku 1209, ale samotný hrad je stále více záhadou. Jak se můžete dočíst také v Ilustrované encyklopedii českých hradů: „Poznání hradu v Buštěhradu je za současného stavu vědomostí velmi limitováno faktem, že nepřehledný, chaoticky zastavěný areál nebyl donedávna podroben žádnému modernějšímu průzkumu a doposud neexistuje ani jeho zaměření.“ Přesto se zde dochovala řada prvků, které si můžete při pozornějším procházení uličkami prohlédnout.

Tzv. Dům s pavlačí připomíná Starý palác

Předchůdcem hradu byla nejspíše tvrz z druhé poloviny 14. století. Pravděpodobně lze její zbytky najít v tzv. Starém domě, kde dnes jsou domy č.p. 24, 25 a 130. V hrad místo proměnil Jindřich Libštejnský z Kolovrat někdy po roce 1440. Ovšem další proměny místa jsou spojeny až s druhou polovinou 15. století, na které ukazují dochované prvky dělostřeleckého opevnění. Dodnes si můžete prohlédnout obvodovou hradbu na jižní straně anebo bránu s polokruhovým okoseným portálem při severozápadním nároží původního hradu.

Pohled na zbytky opevnění

Budete-li hledat další stopy, pak si určitě všimnete mohutné nepravidelně oblé bašty z předhradí u domu č. p. 161. Zbytky tzv. Nového paláce najdete na místě domů č.p. 156 a 15. Dochován je také pozdně gotický sklep za domem č. p. 16. Vzpomenout můžete také na tzv. Příční palác postavený v časech renesance, ze kterého se dochovaly pozůstatky zejména v úrovni suterénů a v dnešních domech č. p. 26, 320, 151 a 23.

Zámek místo hradu
Velký zlom přineslo v dějinách Buštěhradského hradu sedmnácté století, jak píše i August Sedláček:“Za válek tehdejších mnoho Buštěhrad utrpěl. Když Sasové roku 1632 vypuzeni z Prahy a po říšské silnici z Čech ustupovali, zhubili Buštěhrad tak, že již nepovstal. Od té doby, kdy starý zámek na dobro byl opuštěn a všechna naděje na obnovení pominula, bouralo se schválně na zdech, a kamení odváženo k stavbě nového zámku. A poněvadž tehda se tak zvané domky ( chaloupky či baráky) bez polí stavěly, nebránilo se poddaným, když si místečko k obývání vyhlídli. Napřed stavěli na svahu, od roku 1756 již ve starých zdech hradu, k nimž příbytky své přistavovali.

Dříve zde bylo hradní nádvoří, na které upomíná hlava s brankou

V současné době o svou existenci bojuje i zdevastovaný zámek, který byl vystavěn na novém místě právě v 18. století. Nad pozůstatky hradu visí také otazník, jak ve své Ilustrované encyklopedii českých hradů připomínal také prof. Tomáš Durdík: „Pozdně gotický hrad v Buštěhradě byl nepochybně jedním z nejnáročnějších objektů svého druhu ve středních Čechách. Jeho bližší poznání zůstává velmi naléhavým úkolem dalšího výzkumu, o jehož produktivnosti a potřebnosti nemůže být nejmenších pochyb.“

Detail Starého paláce

Fotogalerii hradu i zámku najdete u premiérového článku z roku 2008: Hrad skrytý v domech.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová