Bush v Evropě

Vyzval například k začátku nové éry transatlantických vztahů a řekl, že "naše přátelství má zásadní význam pro mír a prosperitu po celém světě a žádná přechodná debata, žádná pomíjivá neshoda mezi vládami, žádná moc na světě nás nerozdělí". Agentury k tomu učinily poznámku, že potlesk nebyl tak vřelý, jak je zvyklý doma, či jak bylo zvykem v Evropě za Clintona.

Důvod je prostý. Co se za jeho vlády pokazilo, lze obtížně odmyslet bez toho, že zazní sorry. Toto slovo ovšem prezident Bush z Ameriky nepřivezl ani ohledně kontroverzní irácké kampaně, ani v případě Kjóta. Nepřijel Evropě říct, že něčeho lituje. Přijel oznámit, že už se na Evropu nezlobí, a trpělivě vysvětlit, co Evropa přehlédla či nepochopila. Přesto má ohledně zásadního významu euroatlantických vztahů pravdu. Jsou natolik důležité, že přežijí i dvě Bushova volební období či momentální evropský antiamerikanismus. Je i v zájmu Evropy odmítnout euroatlantickou konfrontaci a podobně jako americký prezident přitakat smíru v zájmu budoucnosti.

Jakkoli Bush v Evropě neuslyší sorry, mělo by se mu trpělivě vysvětlovat, co přehlédl a nepochopil. K tomu je ovšem dobré mít na paměti, že nemáme mnoho důvodů se vyvyšovat. Podobně jako Amerika, má i Evropa mnoho tváří a některé vzbuzují rozpaky. Důležité je, že v globálním světě máme společnou agendu, společné výzvy, společná rizika i naděje. Bushe v Bruselu přivítali demonstranti, kteří mu z různých důvodů nemohou přijít na jméno. Se zdvořilým přijetím ovšem může počítat u politiků, kteří mají v popisu práce minimalizovat škody.