Buňky vypěstované pro boj s melanomem
Geneticky upravené kmenové buňky mohou být nasazeny do boje se zhoubnými nádory melanomy.
Vědci z Kalifornské univerzity využili krevní kmenové buňky, ze kterých vznikají prakticky všechny druhy buněk obsažených v krvi. Po genetické úpravě se z nich staly bílé krvinky T-lymfocyty, které cíleně vyhledávají a napadají buňky zhoubných kožních nádorů melanomů. T-lymfocyty nesou na svém povrchu receptory pro různé antigeny neboli látky, které vyvolávají imunitní odpověď. Jeden takový, který byl izolován od pacienta s rakovinou, se navazuje na antigeny melanomových buněk. Vědci jej využili a geny pro jeho vznik přenesli do jádra krevních kmenových buněk, které pak dozrály v T-lymfocyty schopné bojovat s melanomy.
Geny pro vznik T receptoru se staly trvalou součástí jaderné DNA, takže doba, po kterou budou upravené kmenové buňky vytvářet T-lymfocyty pro boj s rakovinou, by teoreticky neměla být ničím omezena. Velkou výhodou je i to, že několik upravených kmenových buněk může dát v případě potřeby vzniknout celé armádě T-lymfocytů. Budou čekat v krvi a pokud narazí na melanomový antigen, rychle se namnoží. O tom, že strategie funguje, svědčí experiment na devíti myších trpících melanomem. U čtyř z nich melanomy s antigenem, na který reagují upravené T-lymfocyty, zcela zmizely. U dalších pěti se velikost nádorů i jejich metabolická aktivita podstatně zmenšila.
Zdroj: University of California – Los Angeles Health Sciences
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.