Buňky pro vznik mléčné žlázy

Buňky se neustále množí a tvoří jakousi železnou zásobu pro obnovu žlázy. V případě potřeby jsou flexibilní. Přeškolí se do profese jakéhokoli typu buněk, jež jsou pro tvorbu a funkci mléčné žlázy zapotřebí. Mají však i svou odvrácenou tvář. Právě tyto buňky jsou zodpovědné za vznik nebezpečných nádorů prsu.

Mléčná žláza patří k největším evolučním vynálezům, jaké se savcům během desítek milionů let jejich pozemské existence povedly. Z běžné kožní žlázy vznikl orgán, který zajišťuje výživu mláďat. Však se tato skutečnost odráží jak v českém názvu savců, tak i v jejich latinském označení Mammalia (mamma = mléčná žláza, prs).

Na mléčné žláze je obdivuhodná její schopnost probouzet se k životu s blížícím se porodem potomků a opětovně usínat poté, co se potomci stali na matce nezávislí. Vědcům bylo jasné, že v mléčné žláze musí být buňky, které jsou s to mléčnou žlázu podle potřeby znovu a znovu dobudovávat tak, aby mohla produkovat mateřské mléko.

Při pátrání po těchto buňkách uspěl australsko-kanadský tým vědců vedený Markem Shackletonem z The Walter and Eliza Hall Institute of Medical Research v australském Parkville. V mléčné žláze myší odhalili tzv. kmenové buňky, které jsou schopny neomezeného množení. Díky tomu jsou v mléčné žláze neustále v pohotovosti. V případě potřeby "nastoupí do učení" a začnou se měnit ve specializované typy buněk potřebné k produkci mateřského mléka a jeho vylučování.

Odhalení těchto buněk otevírá před biotechnologiemi zajímavé možnosti. Nabízí se například vize laboratorní mléčné žlázy vypěstované z kmenových buněk. Ty by mohly produkovat mateřské mléko, jež by pak bylo využíváno pro výživu kojenců. V současné době se vyrábějí náhražky mateřského mléka z mléka krav. To s sebou nese hned několik problémů. Kravské mléko obsahuje bílkoviny, které jsou lidskému tělu cizí a děti na ně mohou být alergické. Děti získávají v mléku kromě jiného i bílkovinu laktoferin, která zajišťuje přenos iontů železa z nitra střeva do krevního oběhu. Kravské mléko obsahuje hovězí laktoferin, který v dětském střevu pracuje velmi liknavě a nezajišťuje kojenci na umělé výživě dostatečný přísun železa, jež je důležité pro krvetvorbu. V neposlední řadě obsahuje lidské mateřské mléko řadu dosud neidentifikovaných látek, které dítě potřebuje pro zdárný vývoj a které v kravském mléku chybějí.

Výzkum Shackletonova týmu odhalil i odvrácenou tvář kmenových buněk mléčné žlázy. Podílejí se na vzniku nádorových onemocnění. U myší, které jsou díky dědičné poruše vysoce náchylné k rakovinnému bujení v mléčné žláze, pozorovali vědci šestinásobně zvýšený počet kmenových buněk, a to už v době, kdy ve žláze ještě není po nádorových buňkách ani stopy. Nezbývá než doufat, že další výzkum přinese výsledky, které by dovolily lékařům účinněji bojovat s rakovinou prsu, nejrozšířenějším nádorovým onemocněním žen.