Buňky pro Romy dělají z Chanova odkladiště lidí, kritizuje Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi
Zastupitelstvo města Most schválilo rozpočet na výstavbu „modulového" bydlení, do kterého chce přestěhovat několik romských rodin na sídlišti Chanov. Romové i opozice tvrdí, že stěhování rodin do těchto objektů je nedůstojné a přispívá k posilování sociálního vyloučení nejslabších skupin obyvatel.
„Je to populistický vzkaz voličům.... Nic to neřeší, jen to zhorší situaci v Chanově. Z hlediska potřeb je to kapka v moři,“ tvrdí v pořadu Pro a proti ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.
Za celkem 22 milionů město získá město 18 tzv. unimo buněk. „Všechny peníze jdou rozpočtu města Most a měli by to slyšet především jeho obyvatelé už jen proto, že se nabízela alternativa rekonstrukce bydlení v centrum města, na kterou jsou dostupné příspěvky ze strukturálních fondů a ministerstva.“
Most si mohl sáhnout na dobré peníze na pro zlepšení situace bydlení ve městě, místo toho dá 22 milionů z kapes svých občanů do úplně zbytečného projektu. Důstojné bydlení to není... V létě je v buňkách horko, v zimě se nedají vytopit... Malý prostor nemůže sloužit tak velkému množství lidí... V Chanově jsou volné budovy a byty k rekonstrukci. Navíc tam klesá počet lidí, tak proč stavět buňky?
Martin Šimáček
Město prý teď jen zahušťuje tuto oblast a to proti odporu samotných lidí v Chanově. „Rozšiřuje tak ghetto a současně vytvoří obrovské napětí, protože ty buňky tam místní nechtějí... To je jednání proti smyslu rozvoje Chanova jako takového. Dělá se z toho odkladiště lidí.“
„Most potřebuje řešit tragickou situaci v bydlení v celém městě. Chanov je jen součástí problému, teď se na něj upíná pozornost, možná úmyslně, třeba to je jen zástěrka, aby se nemuselo mluvit o gigantickém problému s bydlením v centrum města,“ upozorňuje Martin Šimáček.
Kolem 90 % obyvatel Chanova bydlí důstojně, mají veškerý servis
„Problematika Chanova se řeší dlouhodobě... Je to jedno z možných řešení, které současné vedení města zvolilo... a počítá, že to bylo řešení nejvýhodnější,“ vysvětluje zastupitelka Mostu a poslankyně za KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Ta ujišťuje, že byly zvažovány všechny možné alternativy. „U rekonstrukce panelových domů odhady činily kolem 40 milionů, takže částka na výstavbu modulového bydlení je nižší... Město si v současné situaci nemůže sáhnout na dotační tituly.“
Z modulových bydlení, které Most chce využít, se dnes dělají městské úřady nebo mateřské školky. Navíc mají obyvatelé Chanova veškerý servis od základní školy a neziskových organizací, které se o ně starají, denně jsou tam sociální pracovníci. Odmítám tedy, že bychom ghetto prohlubovali.
Hana Aulická Jírovcová
Problematické je ale i chování samotných obyvatel Chanova. „Město Most vynakládá velké částky na údržbu nejen současných opravených bytů, ale celého okolí... Přesto z 90 % lidé v Chanově dnes vůbec nebydlí v nedůstojném prostředí, naopak mají klasické důstojné bydlení se vším všudy.“
„Chanov je specifický a na to samozřejmě navazuje nejen situace celého Mostu, ale i minimálně dalších pěti velkých měst v Ústeckém kraji, kde se potýkají se stejnou problematikou,“ konstatuje Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Související
-
Obyvatelé sídliště Chanov v Mostě si chtějí opravit dům, který chce město příští rok zbourat
Město Most chce v příštím roce zbourat zdevastovaný panelák na sídlišti Chanov. Místní si myslí, že by si zvládli dům opravit sami a s bouráním Bloku 3 proto nesouhlasí.
-
Most představí obyvatelům sídliště Chanov „modulové bydlení“
Takzvané „modulové bydlení“ chce vedení Mostu do konce roku představit obyvatelům sídliště Chanov.
-
Most vytvoří akční plán pro Chanov, bude pak moci čerpat dotace na sociální projekty
Most s vládní agenturou pro sociální začleňování vytvoří tematický akční plán pro sídliště Chanov. Zabývat se bude i dalšími problematickými místy ve městě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.