Bundeswehr v Afghánistánu zůstává
Německý Bundestag zahájil včera v prvém čtení projednávání zákona o dalším nasazení Bundeswehru v Afghánistánu. Cestu k tomu umožnil den před tím spolkový kabinet tvořený křesťansko unionistickými stranami CDU/CSU a sociálními demokraty, když se usnesl prodloužit německou účast třítisícového kontingentu v rámci ochranných jednotek ISAF Mezinárodní bezpečnostní pomocná síla(International Security Assistance Force) o další rok.
Současně s tím schválil i nasazení letadel Tornado s německou posádkou v rámci jedotel NATO. Příslušné rozhodnutí vláda učinila poté, co rada bezpečnosti OSN rozhodla udělit příslušný mandát k pokračování vojenského nasazení ISAF v Afghánistánu, přičemž Rusko se jako jediné zdrželo hlasování. Velvyslanec Vitalij Čurkin to zdůvodnil "časovým tlakem", ve kterém se rozhodnutí přijímalo.
Před spolkovým sněmem příslušný vládní návrh přednesl sociálně demokratický ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a unionistický ministr obrany Franz Josef Jung. Steinmeier varoval před případným ústupem, protože kdyby mezinárodní úsilí polevilo, obnovil by se pro teroristy prostor. Navíc by byly zmařeny dosavadní úspěchy při obnově a výstavbě civilního života v zemi. Jung v této souvislosti poukázal na souvislost mezi výstavbou a bezpečností. "Osvobodili jsme tuto zemi od vlády teroru Talibánu. Nyní jde o to dlouhodobě zabezpečit vymoženosti civilní znovuvýstavby. Touto cestou musíme pokračovat", prohlásil spolkový ministr obrany.
Jak známo, v Afganistanu více než dvacet let zuří válka nebo občanská válka. Země dnes trpí následkem této situace, zničením, zaminováním celých oblastí, etnickým napětím a organizovaným zločinem. OSN se rozhodla 20. prosince 2001 na podporu provizorní afgánské vlády v boji proti teroristům vytvořit jednotky ISAF s úkolem hájit lidská práva a obnovit vnitřní bezpečnost. Dva dny poté německý spolkový sněm udělil mandát k účasti Bundeswehru v této organizaci. Ta může v rámci své obrany, ochrany vlády a civilního obyvatelstva před teroristy použít zbraně. Má přitom právo prosazovat ozbrojenou mocí rozhodnutí vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti. Začátkem února následujícího roku byl německý vojenský kontingent, který je součástí dalších třiceti národních jednotek, nasazen v Kábulu a jeho okolí. Kromě stanoveného území nemohou být německé vojenské síly v Afganistanu nasazeny k válečným operacím, kromě práva na vlastní sebeobranu nebo pomoc v nouzi. Příslušníky jednotky mohou být pouze vojáci z povolání a každý čtvrtý měsíc jsou kromě nenahraditelných specialistů střídáni.
Vládní návrh na pokračování nasazení Bundeswehru v Afghánistánu podpořil rovněž zahraničně politický mluvčí Svobodných demokratů FDP Werner Hoyer. Důvodem je "nejvlastnější zájem" v boji proti návratu Talibanu k moci. Strana Levice oproti tomu žádá okamžitý odchod Bundeswehru. Předseda její poslanecké frakce Gregor Gysi označil zprávy o úspěších v Afghánistánu za nadnesené. Poukázal na to, že většina obyvatelstva odmítá nasazení vojáků, v Afghánistánu neexistuje dnes žádná demokracie, u moci je daleko více bývalá severní aliance a drogoví baroni. Šéf Zelených Fritz Kuhn oznámil, že většina členů jeho strany je pro prodloužení mandátu pro ISAF. Odmítají však nasazení letadel Tornado. Za důležité pak považují nahrazení vojenského angažmá civilní pomocí. Před zahájením jednání ve spolkovém sněmu však předsedkyně Spojenectví 90/ Zelení v Bundestagu Renate Künastová vychází z toho, že jí vedená frakce odmítá účast Bundeswehru v Afghánistánu. Odvolává se na nedávné usnesení sjezdu strany a věří, že většina zelených poslanců jej bude respektovat. Všeobecně se však očekává, že 12. října bude zřejmě značnou většinou koaličních i opozičních poslanců přijato kladné rozhodnutí o ročním prodloužení mandátu německých jednotek v Afghánistánu.
Dnešní německý tisk věnuje prodloužení pobytu německého kontingentu v Afghánistánu velkou pozornost. Frankfurter Allgemeine Zeitung podotýká, že sice nebyly v diskusi slyšet nové argumenty, ale už to, co je známé, odůvodňuje, že je "nutno vojenskými prostředky zamezit, aby se nestal Afghánistán základnou islamského terorismu". Vzhledem k tomu, že německé angažmá v Afganistanu je mezi obyvatelstvem vysoce nepopulární, nabádají lužické noviny Lausitzer Rundschau spolkovou vládu, aby užitečnost této mise silněji zdůrazňovala.
Na pozadí této diskuse však eskaloval spor o navrhovaných protiteroristických opatřeních navrženým unionistickým spolkovým ministrem vnitra Wolfgangem Schäublem. Na návrh strany Zelených se poslanci zabývali v hodině interpelací jeho prohlášením o údajném hrozícím jaderném teroristickém útoku. Sociální demokraté na něj zaútočili ve stylu opoziční strany. Vnitropolitický expert SPD Klaus Uwe Benneter označil návrhy unionistického ministra vnitra za "bláznivé, absurdní a neuvážené". Zástupce vedoucího sociálně demokratické poslanecké frakce Fritz Rudolf Körper zhodnotil Schäubleho vývody o možnosti atomového teroristického útoku jako "nezodpovědné". Šéf unionistické frakce Volker Kauder poté demonstrativně opustil zasedací sál Bundestagu. Vedoucí unionističtí politici pak požádali sociální demokraty o střídmost ve vyjadřování. Schäuble opakoval, že teroristický úder nukleárním materiálem činí "velkou starost bezpečnostním expertům", i když k tomu nemá "žádné konkrétní důkazy". Dnešní Frankfurter Rundschau vyjadřuje znepokojení, jak kancléřka Angela Merkelová nechává svého "famózního CDU-ministra manévrovat".
Ve spojení s nedávným návrhem dalšího unionisty ministra obrany Jinga nechat sestřelit teroristy unesené letadlo žádá, aby byla zodpovězena otázka, zdali vůbec vládne tato kancléřka. "Pokud ano, pak to oznamte, paní Merkelová," končí list svou úvahu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.