Budou v Makedonii opakovány parlamentní volby?

Makedonští představitelé zároveň odmítají jakýkoli název, než nyní republika nese. V OSN používají zkratku FYROM česky Bývalá jugoslávské republika Makedonie. Spor se zatím nedaří vyřešit. Na ukázku několik názvů, přijatelných v Řecku, nikoli v Makedonii-Republika Severní Makedonie, Makedonie-Skopje-podle hlavního města, nebo Vardarská Makedonie- podle řeky, která protéká právě makedonskou metropolí Skopjí.

Ale zpět k volbám. Byly mimořádné, vyvolané v reakci na prozatímní stop Makedonii ze strany NATO. U vlády byla národně a pravicově orientované uskupení VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského, která dosud tvořila koalicí s Demokratickou stranou Albánců. Ti představují v Makedonii čtvrtinu až třetinu obyvatelstva. Odhady se liší.

Premiérova strana v neděli s přehledem vyhrála a dokonce je schopna vládnout sama. Její představitelé tvrdí, že každopádně do vládní koalice pozvou jednu z albánských stran. Výše jmenovaná Demokratická strana je v post jugoslávské Makedonii tradiční od počátku samostatnosti země.

Druhá strana, která nese název Demokratické unie pro integraci je subjektem z počátku tohoto desetiletí. V roce 2001 vypukly v zemi těžké boje mezi makedonskou armádou a bojovníky, místní albánské UČK vyzbrojovaných ze sousedního, nyní samostatného Kosova. Hranice mezi Kosovem a Makedonií jsou těžko střežitelné. Albánské etnikum volně přechází horskými oblastmi na jednu či druhou stranu. Boje mezi makedonskými vojsky a ozbrojenými Albánci skončily až uzavřením tzv. Ohridských dohod, které daly albánským okresům větší samosprávu také v nich zavedla možnost používání albánštiny jako úředního jazyka.

Albánští povstalci po uzavření dohod vytvořili zmíněnou Demokratickou unii pro integraci, která se o moc ve většinově albánských oblastech pře s již zmíněnou Demokratickou stranou Albánců.

Napětí mezi oběma stranami se bohužel projevilo během nedělních voleb. Provázely je vnitro albánské střety. Během nedělních hlasování byl zabit jeden člověk a další desítky utrpěly zranění. I proto budou volby na 22 albánských okrscích opakovány. Někde volební místnosti kvůli dalšímu násilí zavřela policie, jinde kdosi ukradl volební urnu, na dalších místech se skupiny Albánců snažily vhodit do uren lístky neexistujících osob.

Obě albánské strany získaly podle odhadů okolo 10 ti procent hlas. Už vzhledem k násilnostem a neregulérnosti voleb, nejsou výsledky oficiálně potvrzeny a hlasování ve zmíněných 22 okrscích se bude opakovat.

Na vítězství koalice premiéra Nikoly Gruevského to ale nic nemění. Ten chtěl ve volbách potvrdit svůj mandát a vedení země. Jenže OBSE i Evropská unie kritizovala makedonské úřady, že nedokázaly zajistit bezpečnost hlasování. Volby podle obou organizací neproběhly podle zvyklostí v jiných evropských zemích. Představitelé Evropské unie tvrdí, že se s Makedonií do budoucna stále počítá. Zároveň upozorňují, že volby plné násilností ke zrychlení integrace nemohou přispět.

V Makedonii si to uvědomují. Tamní deníky nazývají volby jatkami. Noviny Dnevnik si posteskly. Cituji: Naše vlast se rozloučila nejen s ambicemi vstoupit do NATO a Evropské unie, ale hlavně se zdravým rozumem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .