Buďme v tvrdém jádru Evropské unie, jinak zmizíme na periferii, píše slovenský komentátor

Otázku zaměstnanců vyslaných firmami a společnostmi pracovat v zahraničí řešili na nedávné schůzce vrcholní političtí představitelé České republiky, Francie, Rakouska a Slovenska. Evropská unie se má směrnicí upravující podmínky práce občanů vyslaných z jedné členské země do druhé věnovat v říjnu.

Často probíranou otázkou jsou platy pracovníků z novějších členských zemí unie, kteří v těch starších členských zemích pracují za nižší mzdy. Je to problém, který nejen nový francouzský prezident Emmanuel Macron označuje za sociální dumping. Nad slovenským pohledem na věc se v komentáři v deníku Pravda zamýšlí Peter Javůrek.

Jako směšně okrajová záležitost se může jevit problém vysílaných pracovníků, kteří na západě Evropy pracují za východoevropské mzdy. Francouzský prezident Macron podle komentátora tlačí na pilu proto, aby téma levných zahraničních pracovních sil nevyužívala krajní pravice. Zároveň se této otázky chce zbavit ještě předtím, než se pustí do boje s francouzskou levicí o zákoník práce, čteme v komentáři slovenského deníku Pravda.

Ať s námi mluví

I přes francouzské domácí souvislosti se ale jedná také o celoevropské téma, které může pomoci změnit sociální mapu celé Evropské unie. „Pokud my Slováci nebudeme hloupí, může vše z dlouhodobého hlediska dopadnout ve slovenský prospěch. Nebýt hloupí v tomto případě znamená jednat a snažit se být mezi těmi, s nimiž se vyjednává,“ píše slovenský komentátor.

Zhruba totéž, věcně a bez hysterie, platí i takzvaném „jádru Evropské unie“. Na jedné straně se jedná o obvyklou diplomacii, obchod, politiku, získávání a vzdávání se výhod výměnou za něco jiného. Tak jako vždy.

Jde ale i o to, že zatímco někteří členové unie se od společného projektu odklánějí, jiní naopak chtějí pokračovat v integraci. Ta ještě oficiálně neskončila, v krátkých dějinách Evropské unie zatím nenastala chvíle, kdy by se dalo říct: „Tak, plán jsme splnili a ode dneška už bude všecko jen jaksi navíc,“ dočteme se v komentáři slovenského deníku Pravda.

Logo

Evropská integrace je proces, který mění své kontury podle politických a ekonomických okolností. Momentálně se hraje o to, aby ten, kdo chce, pokračoval a ten, kdo nechce, nebrzdil ty, kteří pokračovat chtějí. Což znamená více rychlostí.

S tím souvisí, že rychlostní pruhy na pomyslné cestě jsou navzájem propustné. Zároveň je zřejmé, že o tom, kdo a jak rychle pojede, přednostně rozhodují ti, kteří už v daném pruhu jsou, píše komentátor Javůrek.

Pod Bruselem je nejlépe

Nám Slovákům může být celkem jedno, kdo naše setrvání v jádru potvrdí. Ale nemůže nám být jedno, jestli k potvrzení příslušnosti k jádru dojde nebo ne. Nebude totiž jedno, jestli zůstaneme v Evropě, která chce pokračovat, nebo postupně zmizíme na periferii – geografické, politické a nevyhnutelně také ekonomické, podotýká komentátor slovenského listu Pravda a dodává:

„Němci nebo Francouzi se tím trápit nemusí, ale my Slováci ano. Je totiž jasné, že v našem případě by alternativou nebylo žádné pohodlné závětří, jak nám někteří na Slovensku malují, ale prostě odchod na periferii. Nikdo nechce být rukojmím žádné vlády nebo garnitury, ale v dnešní době bude s budoucností hazardovat jen slaboduchá osoba nebo cizí agent.

Co si budeme namlouvat, vždy, když se začnou ozývat hesla typu „vládněme si sami!“, většinu jejich hlasatelů tvoří vychytralci, jejichž motivem je naděje, že na menším dvorku může vyskakovat i kdejaký neduživý kohoutek. Takový, který by si na větším dvoře sotva mohl hrát na pána.

Logo

Nemluvě o tom, že heslo o samostatném vládnutí a různé jeho verze jsou nepravdivé. Tak svobodně, jak si můžeme sami vládnout „pod Bruselem“, jsme si nikdy v dějinách vládnout nemohli. A pokud se vydáme napospas silám, které dnes opět chtějí ovládat alespoň část kontinentu, můžeme si být jisti, že si ani sami vládnout nebudeme. Ani trochu a už vůbec ne v náš prospěch, uzavírá Javůrek.

autor: thk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.