Bude nová kniha o církvi v Polsku bestsellerem?

Skandál, který rozvířil diskuze o církvi nejen v Polsku, ale i celém katolickém světě znovu otevřel otázku chování církví ve východoevropských zemích v dobách komunismu.

Veřejnost odsuzuje Wielguse ne za to, že byl agentem, ale, spíše za to, že tuto spolupráci nebyl schopen včas přiznat alespoň před církevní hierarchií a dostal do rozpaků nejen polské kněžstvo, ale i papeže Benedikta XVI. Snad nikdy v poválečné historii Polska nenastal případ, aby se ke společnému zasedání sešlo 45 biskupů, kteří minulý týden jednali o způsobu, jakým do budoucna pracovat s podezřeními u osob z řad církve, u nichž existuje podezření, že byly z různých pohnutek ke spolupráci svolní. Rozpaky evidentně přetrvávají.

Duchovenstvo se podle episkopátu nebojí pravdy a bezúhonnost v jejím rámci, alespoň na úrovni biskupů, má posuzovat zvláštní historická komise. Celé shromáždění mělo analyzovat složitou situaci v jaké se církev ocitla po vypuknutí skandálu pátera Wielguse a možnosti, jak se z krajně nepříjemné pozice dostat. Arcibiskup Glemp se opakovaně snažil jeho konání omlouvat a dokumenty svědčící o jeho vině bagatelizovat. Dokonce je označil za nebezpečné cáry papíru. Média jsou vyzývána, aby na odhalení ohledně nedávné církevní minulosti reagovaly umírněně a nevyvolaly další skandály. Arcibiskup Wielgus podle názoru biskupů nebyl pod tlakem, který skandál vyvolal, schopen ani se pokusit o cituji "odpovídající" obranu. Duchovní sice přiznal, že se před svou někdejší cestou do Německa během procedury vydání pasu setkal s agenty Státní bezpečnosti, nicméně tvrdil, že nikdy nepodepsal spolupráci s ní, což ale dokumenty archivů vyvrátily.

A právě to je zdrojem zvýšené pozornosti věnované knize, kterou koncem února hodlá vydat nakladatelství Znak. Kniha s názvem "Kněží proti tajné policii," totiž nejen monitoruje období vzájemných vztahů, přesněji řečeno boje katolické církve s polskou tajnou policií, ale zveřejňuje i několik desítek tajných agentů, veřejnosti dosud většinou neznámých. Autor Tadeusz Isakowicz Zaleski působil na sklonku komunistické éry jako duchovní, který spolupracoval se Solidaritou. Za tyto své aktivity byl příslušníky polské obdoby naší STB opakovaně zatýkán, vyslýchán a dokonce mučen. Natočený záznam jeho brutálního výslechu polská tajná policie později používala pro své příslušníky jako instruktážní film.

Logo|foto:Český rozhlas

Zaleski si uvědomuje, že jeho kniha může přilít další v uvozovkách "olej do ohně"a ještě více zostřit diskuzi, vyvolanou v Polsku zmíněným případem. Tvrdí následující: "Svou knihou usiluji o očistu církve, nikoli její hanobení." Jenže církev se nepříjemný skandál snaží mnohdy spíše relativizovat, pokud je tedy vůbec něco podobného možné. A proto její představitele asi těžko uchlácholí Zaleského prohlášení, že se v knize věnuje bývalým agentům pouze v jedné kapitole. Během svých bádání v dokumentech Institutu národní paměti, který v Polsku spravuje akta bývalé SB, prý nalezl a rozšifroval krycí jména 39 kněží- agentů. V knize se jich objeví údajně jen 19, ale tato cifra není současné chvíli tím nejpodstatnějším.

Církev totiž pochopitelně upřednostňuje opatrný přístup, vlastní bádání a interní instituce, posuzující pravdu. A proto je kniha, která byla napsána už před rokem, tedy před aférou Wielgus, pro církev více méně nevítaná. Obchází totiž slibovanou církevní historickou komisi, aniž by s ní zveřejnění materiálů konzultoval. Nakladatelství hodlalo před vydáním s textem seznámit kardinála Dziwisze, bývalého důvěrníka papeže Jana Pawla II. Ten však posouzení textu striktně odmítl, když zdůraznil, že jej nikdo takovým krokem z jemu nadřízené církevní hierarchie nepověřil. A tak se nakladatelství nakonec rozhodlo knihu vydat bez v uvozovkách "dobrozdání" církevní autority. I když se objevily informace, že autor výsledky svých výzkumů přeci jen nakonec k posouzení poskytl.

Isakiewicz Zaleski ujišťuje veřejnost, že ostře sledovaná kniha není pomstou a vyřizováním účtů s kněžími -agenty, ale spíše pokusem vysvětlit pozice možnosti a chování církve tváří v tvář polské obdoby STB. Upozorňuje nejen na ty, kdo spolupracovali, ale mluví také o těch, kteří se zlomit, navzdory zatýkání a hrozbám, nebo v lepším případě nevydání dokumentů k cestám do zahraničí, nenechali.

Vzhledem k ostrosti diskuze na téma církve se kniha zřejmě stane u našich severních sousedů bestsellerem. Autor i nakladatel přislíbili, že výtěžek z jejího prodeje bude věnován na charitativní účely.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .