Bude nezávislost Kosova pouze omezená?

Deník Expres, vycházející v hlavním městě Kosova, Prištině, uvádí následující informaci. Dokument, který připravuje Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Kosovo Marti Ahtisari a který hodlá předložit k diskuzi, totiž údajně obsahuje následující perspektivy provincie. Sice nezávislost, ale se značnými omezeními. Kosovo by nadále zůstalo pod správou OSN, která by byla případně převedena na Evropskou unii. Co ale Kosovské Albánce znepokojuje nejvíc je fakt, že by jejich státní útvar neměl své ministerstvo zahraničí, byl by bez armády a bez členství v Organizaci spojených národů.

Mluvčí Ahtisariho tvrdí, že dokument ještě není zcela hotov, ale informace o omezené suverenitě se začínají objevovat stále častěji. Stejně jako dohady o tom, kdy bude o budoucnosti s konečnou platností rozhodnuto. Spojené státy by si přály, aby se tak stalo do konce letošního roku, jak bylo původně plánováno. Evropská unie se tak úplně jistá není. Srbové svou schválenou ústavu a klauzulí o nedělitelnosti Kosova od Srbska považují za základ posílení své pozice při zatím nikam nevedoucích jednáních s Albánci ve Vídni. Tam se ostatně stále projevuje neslučitelnost názorů obou stran.

Albánci a jejich touha po nezávislosti a srbská nabídka široké autonomie. To před několika dny potvrdil i srbský prezident Boris Tadič. Ten řekl, že Srbové nemají zájem o řízení života kosovských Albánců, ale mají nárok na udržení současných hranic své země. Dodal, že Srbové jsou považováni za jednoznačné viníky konfliktu v Kosovu. Podle jeho názoru jsou však za eskalaci konfliktu odpovědné konkrétní osoby, jejichž jména jsou dostatečně známa a tak nelze z odpovědnosti obviňovat celé národy.

Srbský premiér Vojislav Koštunica,, propagátor referenda o ústavě, prosazením klauzule o nedělitelnosti Srbska s Kosovem značně posílil své pozice. Je to pro něj velice potřebné. Nynější srbská vláda je spíše slabá a dokonce často závislá na podpoře Socialistické strany někdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče. Srbské politické strany už se dohodly na předčasných parlamentních a prezidentských volbách. Není sice jisté zda proběhnou najednou, ale zvláště ty parlamentní budou mít klíčovou roli pro zahraniční politiku Srbska a tedy i budoucnosti Kosova. Termín voleb však zatím nebyl stanoven. V srbském parlamentě probíhají bouřlivé diskuse. Část stran chce volby do konce roku, jiní zase až na jaře.

To poněkud zneklidňuje i mezinárodní společenství, které v případě voleb rozhodování posunulo. ˇKdyby totiž ve volbách docílila většího úspěchu ultranacionalistická Radikální strana, mohlo by to změnit politické klima v zemi i postoj k předkládaným mezinárodním návrhům na řešení. Změnil by se pravděpodobně i postoj srbské delegace, který by byl mnohem radikálnější a ačkoli by jí nějaké výrazné změny nedosáhlo, mohlo by minimálně rozhodnutí bojkotovat a přesvědčovat jí nakloněnou veřejnost, že je vše v naprostém pořádku.

Ahtisariho dokument zatím oficiálně nebyl zveřejněn a nemá ho podle srbského tisku ani Vojislav Koštunica. Zvěsti o omezené suverenitě, kterých se obávají kosovští Albánci, však neznějí zcela nepravděpodobně a mohly by částečně uklidnit i Bělehrad. Politologové už totiž dávno tvrdí, že řešení musí být takové, aby ho žádná ze stran nemohla považovat za svou totální porážku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .