Brněnský precedens

2. květen 2008

Tak jako je dávnou tradicí, že se v první květnový den odehrávají různé veřejné oslavy, nebo se prostě cosi předvádí, tedy demonstruje, tak se nenápadně zavádí jiný zvyk - když jde o projevy radikálnější, pražští policisté obvykle vlastně nic nečiní, zatímco jejich brněnští kolegové si vedou rázně.

0:00
/
0:00

Vloni nekompromisně smetli vodním dělem neonacisty a jejich akci zcela eliminovali ihned na počátku. Letos se zase nerozpakovali jít proti jinému extremismu - zabavili totiž vlajkonošům soudním verdiktem zakázaného Komunistického svazu mládeže standarty se zkříženými srpem a kladivem. Tedy známým symbolem, který je spojován s hnutím potlačující lidská práva, s písmeny KSM i celým titulem nepovoleného svazu. Jeho exponenti se v centru Brna připojili k mítinku místní KSČM, policisté je na nepřípustnost propagace zakázané organizace upozornili a zasáhli teprve když nenásledovala žádná reakce. Znalci extremismu nad tím jsou trochu rozpačití a nejsou si jisti, zda bylo konání policistů na pokyn zástupce radnice adekvátní či nikoliv a případ bude mít zřejmě ještě dohru. Ostatně Komunistický mládežnický svaz o legalizaci vede spor dál, nyní u Nejvyššího správního soudu. Ten by ale musel uznat, že kontroverzní věta ve stanovách o "odstranění soukromého vlastnictví a jeho nahrazení vlastnictvím společenským" není ničím proti ničemu. Což se těžko může stát.

Ať se na včerejší akci brněnské policie dívají odborníci jakkoliv, na prvý pohled jde o jasnou věc: Komunistický svaz mládeže prostě soud kvůli oné větě zakázal, neboť se neslučuje s naším právním řádem a tak těžko mohou na veřejnosti bývalé členové nosit svazové vlajky. Není důvod k rozpakům.

Které naopak oprávněně mohou panovat nad opět tradičně laxní policií v Praze, která nechala tytéž vlajky na holešovickém výstavišti bez povšimnutí. S tím, že k oslavám svátku práce měla KSČM pronajatý uzavřený prostor. Jakoby policisté nevnímali, že šlo o veřejné prostranství. Zatímco na neonacistické koncerty už nějakou dobu pronikají a zasahují i když se konají v rovněž pronajatých hospodách a tedy v defakto privátním prostředí. Pražská váhavost úřadů je přitom známá - městem pochodující neonacisty policisté obyčejně jen monitorují a skoro to vypadá, že je chrání před bojovnými anarchisty. A jak vidíme, letos pro ně rudé vlajky zakázaného hnutí nic neznamenaly.

A v Holešovicích přitom možná bylo důvodů k zásahu víc. Předseda KSČM Vojtěch Filip přihlašoval k "socialistické revoluci", což se ještě asi nedá napadnout. Ale Milouš Jakeš, někdejší generální tajemník předchůdkyně KSČM, tedy totalitní KSČ, vyhlásil, že komunismus je podle něho "nespravedlivějším společenským řádem." A na to by se podle všeho paragraf už vztahoval. To je prostě evidentní propagace něčeho, co směřuje k potlačování lidských práv a svobod.

Specialista na extremismus, brněnský politolog Miroslav Mareš má při svých rozpacích ovšem v jedné věci trochu pravdu - české zákony jsou tvrdé, ale nemají dost jasnou dikci a tak se jednotlivé případy posuzují vždy zvlášť. Jiní si ale zase myslí, že tak úplně zákony vágní nejsou, byť by se jistě mohly zpřesnit. Ale zabavení vlajek komunistickým mladým aktivistům je bezpochyby v pořádku, aspoň do té doby, dokud úřady svaz nepovolí. To by se mohlo stát celkem snadno - stačí už výše citovanou větu ze stanov vyškrtnout anebo upravit. Jenomže k tomu se svazáci nemají a patrně si myslí, že by tím mohli pro své sympatizanty ztratit takříkajíc "sexappeal". Což je podobné, jako když se KSČM nechce zbavit slova komunismus v názvu. Což jí ovšem prochází přesto, že podle zákona by tomu tak být nemělo. Postup policie a radnice v Brně je ale vysloveně návodný a snadno se může stát precedentem. Aby se policisté nebáli zasáhnout tam, kde je to jejich povinností, stejně jako když pronásledují hajlující neonácky. Jistě, ti jsou agresivnější a výhružnější, než komunisté usilující o zákaz soukromého vlastnictví. Ale to neznamená, že se i proti nim se nemá postupovat s adekvátní přísností.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio