Britové považují brexit za selhání, návrat do Evropské unie ale není téma, popisuje novinářka
Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konerzvativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno, byť má a bude mít široké a často velmi negativní dopady,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.
Otázka opětovného vstupu do Evropské unie prý ovšem není na stole: „Referendum proběhlo a Británie z Unie vystoupila, takže to nemá v současné době řešení. Podle řady voličů je ale řešením změna ve vládě Velké Británie,“ popisuje někdejší redaktorka Českého rozhlasu.
Čtěte také
Brity podle ní nejvíce trápí rostoucí ceny potravin a energií, katastrofická situace ve zdravotnictví a velmi slabý ekonomický růst.
„Je nedostatek míst v nemocnicích a dlouhé čekací doby na operace, v současnosti se to týká asi 8 milionů lidí,“ přibližuje. „Jako v celé Evropě je tématem také migrace, ale na druhé straně je zde nedostatek personálu, protože po brexitu odešli lidé pracující v sociální péči a v nemocnicích.“
Citelný je také odliv studentů z unijních zemí, kteří před brexitem mohli studovat za stejných podmínek jako ti britští, včetně přístupu k různým studentským půjčkám, nyní ale musejí platit až čtyřnásobné školné.
„Britské univerzity se snaží navýšit počet zahraničních studentů z Číny nebo z Indie, aby nahradily výpadek, ale ty peníze chybí, stejně jako chybějí studenti,“ podotýká Krupauerová.
Bezmála čtyřikrát víc migrantů
Spojenému království se po brexitu nevede lépe ani v zahraničním obchodu. S Evropskou unií uzavřelo smlouvu o volném obchodu, ta ale není náhradou členství a přináší řadu překážek, které nyní postupně vstupují v platnost.
Čtěte také
Nenaplnily se ani sliby někdejšího premiéra Borise Johnsona, že země uzavře nové obchodní dohody s třetími zeměmi. V platnosti stále například není smlouva se Spojenými státy, jednání s Kanadou se zastavilo kvůli sporům o cla na maso a sýr a uzavřít se zatím nepodařilo ani dohodu s Indií. A v případě Austrálie a Nového Zélandu se britští farmáři obávají otevření domácího trhu pro dovoz masa.
Nedaří se omezit ani migraci, která stoupla z úrovní okolo 200 tisíc lidí ročně na současných 745 tisíc. Lidé, kteří se do Británie stěhují například z Indie nebo jiných mimounijních zemí, si totiž častěji přivážejí i rodinné příslušníky.
„Velkou podporu nemá ani deportování neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy. Voliči vidí, že je to naprosto nereálná politika, která stála už asi půl miliardy liber, aniž by byl přesunut jediný migrant. Čluny připlouvající z Francie, které přistávají na plážích v Doveru, mají vždycky obrovskou publicitu, ale je to jen několik procent z té celkové imigrace,“ konstatuje novinářka.
Bude Skotsko znovu hlasovat o své nezávislosti? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Brexit byl gól do vlastní branky, říká podnikatel. Umožňuje mít liberálnější politiku, míní ekonom
Bylo pro Velkou Británii chybou odejít před třemi lety z Evropské unie? Debatují ředitel Liberálního institutu Martin Pánek a podnikatel John Tregellas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
