Britové považují brexit za selhání, návrat do Evropské unie ale není téma, popisuje novinářka

7. červen 2024

Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konerzvativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno, byť má a bude mít široké a často velmi negativní dopady,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.

Otázka opětovného vstupu do Evropské unie prý ovšem není na stole: „Referendum proběhlo a Británie z Unie vystoupila, takže to nemá v současné době řešení. Podle řady voličů je ale řešením změna ve vládě Velké Británie,“ popisuje někdejší redaktorka Českého rozhlasu.

Čtěte také

Brity podle ní nejvíce trápí rostoucí ceny potravin a energií, katastrofická situace ve zdravotnictví a velmi slabý ekonomický růst.

„Je nedostatek míst v nemocnicích a dlouhé čekací doby na operace, v současnosti se to týká asi 8 milionů lidí, přibližuje. Jako v celé Evropě je tématem také migrace, ale na druhé straně je zde nedostatek personálu, protože po brexitu odešli lidé pracující v sociální péči a v nemocnicích.“

Citelný je také odliv studentů z unijních zemí, kteří před brexitem mohli studovat za stejných podmínek jako ti britští, včetně přístupu k různým studentským půjčkám, nyní ale musejí platit až čtyřnásobné školné.

„Britské univerzity se snaží navýšit počet zahraničních studentů z Číny nebo z Indie, aby nahradily výpadek, ale ty peníze chybí, stejně jako chybějí studenti,“ podotýká Krupauerová.

Bezmála čtyřikrát víc migrantů

Spojenému království se po brexitu nevede lépe ani v zahraničním obchodu. S Evropskou unií uzavřelo smlouvu o volném obchodu, ta ale není náhradou členství a přináší řadu překážek, které nyní postupně vstupují v platnost.

Čtěte také

Nenaplnily se ani sliby někdejšího premiéra Borise Johnsona, že země uzavře nové obchodní dohody s třetími zeměmi. V platnosti stále například není smlouva se Spojenými státy, jednání s Kanadou se zastavilo kvůli sporům o cla na maso a sýr a uzavřít se zatím nepodařilo ani dohodu s Indií. A v případě Austrálie a Nového Zélandu se britští farmáři obávají otevření domácího trhu pro dovoz masa.

Nedaří se omezit ani migraci, která stoupla z úrovní okolo 200 tisíc lidí ročně na současných 745 tisíc. Lidé, kteří se do Británie stěhují například z Indie nebo jiných mimounijních zemí, si totiž častěji přivážejí i rodinné příslušníky.

„Velkou podporu nemá ani deportování neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy. Voliči vidí, že je to naprosto nereálná politika, která stála už asi půl miliardy liber, aniž by byl přesunut jediný migrant. Čluny připlouvající z Francie, které přistávají na plážích v Doveru, mají vždycky obrovskou publicitu, ale je to jen několik procent z té celkové imigrace,“ konstatuje novinářka.

Bude Skotsko znovu hlasovat o své nezávislosti? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.