Břetislav Tureček: Válka demagogů

28. květen 2010

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. V případě blokády Gazy to platí snad dvojnásob. A to pro obě strany konfliktu – Palestince, ale také Izraelce. Aktivisté bojující na straně Palestinců už mnohokrát tvrdili, že půl druhého miliónu obyvatel Gazy stojí kvůli izraelské zvůli na pokraji humanitární katastrofy. Nikdy to ale nebyla pravda.

Izrael během tříleté blokády vždy pečlivě sledoval, aby se k Palestincům dostalo nejnutnější minimum pomoci. Samozřejmě nešlo o žádné dary židovského státu, ale o potraviny a základní suroviny, které si Palestinci koupili, nebo daleko častěji dostali od mezinárodních humanitárních agentur.

Zrovna tak vzdálené pravdě je ale izraelské tvrzení, že v Gaze není žádný nedostatek. Je tam nedostatek, a to velký. Od loňské devastující války, kdy Izrael připravil o domovy tisíce Palestinců, si drtivá většina těchto lidí ještě nemohla opravit své domy. Stavební materiál totiž podle Izraele může sloužit teroristům, a tak ho až na malé výjimky do Gazy nepouští. Pokud se do pásma dostane něco jako hračky, kosmetické přípravky nebo kuchyňské spotřebiče, je to téměř výhradně skrz pašerácké tunely z Egypta. Podle Izraele jde o zbytné zboží, a tak jeho dovoz do Gazy také nepovoluje.

Mediální válka vyžaduje na obou stranách velké zkratky a sází na nedostatek informací. Izrael například do Gazy nepouští své žurnalisty. Nepohodlné reportáže, které tam pořídí arabští nebo západní novináři, pak izraelský vládní aparát snáze vydává za propagandu Hamásu.

Ve středu mě ale z tohoto přívalu křečovitosti od obou táborů vytrhl nezvyklý email. Zahraničním korespondentům ho rozeslal tiskový úřad izraelské vlády. Píše se v něm, že novináři se budou v těchto dnech jistě zajímat o takzvanou humanitární krizi v Gaze. Pro případ, že by se tam potřebovali občerstvit, dovoluje si prý izraelská vláda upozornit na existenci restaurace Roots Club přímo v Gaze. A hned přikládá jídelníček s přehršlí pokrmů z mořských plodů, chutně připravených steaků a dalších dobrot, za které by se nemusel stydět pětihvězdičkový hotel v Paříži. Izraelci také přiložili tři roky staré video, na kterém se v luxusním podniku v Gaze dobře baví palestinská politická smetánka.

Právě včera jsem ale v Gaze byl. A tak jsem se přesvědčil, že propast mezi Roots Clubem a každodenní bídou většiny Palestinců je pořád nedozírná. Asi jako mezi izraelskými podniky, kde se baví zdejší milionáři a politici, a vývařovnami pro statisíce Izraelců žijících pod hranicí chudoby.

Přesto mě to video potěšilo: ukázalo, že demagogie může být i vtipná. Tak si počkejme, co si pro změnu připraví posádka mezinárodní flotily na cestě ke Gaze!

Autor je blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.