Bosna a Hercegovina - zkoušená země

Dnešní vědecký výzkum po genetické stránce dokázal, že v prehistorické době z oblasti severní Bosny migrovali Sardové. Tyto kmeny se usadily na ostrově Sardinie. V Bosně a Hercegovině tedy většinou žily původem silné ilyrské kmeny, což narušily až migrace Keltů nížinami. Římané udolávali místní lidi dlouho, podobně na tom byli početní migranti slovanského původu ( v 6.-7. století ), předchůdci Srbů, Chorvatů i Bosňáků, kteří všichni vyznávali křesťanství. Roku 1463 byla ale Bosna dobyta Turky, v roce 1482 stejně i Hercegovina.

Mnoho lidí za vlády Osmanské říše přešlo na islám a tak vznikli bosenští Muslimové. Vojenskou a správní elitu ale tvořili migranti turecko-albánského původu. Situace se změnila až roku 1878, kdy se tu zformoval protektorát Rakousko-Uherska. Postupná migrace do země přinesla úředníky a vojáky různého původu, od Němců až po Čechy. Pozdější anexe císařství vedla k 1. světové válce, po níž vzniklo Království Jugoslávie a následně i socialistická federativní republika, v rámci které vznikla samostatná Bosna a Hercegovina. Už během budování monarchie se však odehrály velké migrace, kdy mnozí muslimové zamířili do nového Turecka. Jejich počet se dnes odhaduje až na dva miliony Turků, co mají bosenské kořeny neurčitého původu.

Hercegovský venkov zažil migrace Slovanů i muslimů|foto: Fotobanka stock.xchng

Krize v Bosně a Hercegovině nastala začátkem 90. let minulého století. Když roku 1992 vyhlásili Bosňáci a Chorvati nezávislost, dali vlastní republice vzniknout i Srbové. Ozbrojené srážky v Bosně proto vedly až k válce, při které zemřelo na 200 tisíc lidí a přes dvě třetiny obětí byli Bosňáci. Etnické čistky trvaly do konce roku 1995, z domovů v Bosně a Hercegovině proto odešlo na 2 miliony běženců. Přesídlena tedy byla téměř polovina obyvatelstva, z nichž asi 1,1 milionu už je v současnosti pevně usazených v cizích státech. Čísla nám to naznačí jasněji. V roce 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4 355 000 lidí ( 44% Bosňáků, 32% Srbů a 17% Chorvatů ), roku 1995 pouze necelé tři miliony obyvatel, v roce 2001 už zase 3 724 582 lidí ( 48% Bosňáků, 37% Srbů a 14% Chorvatů ).

Do ciziny prchali hlavně ti, kteří se hlásili k jugoslávské národnosti ( často národnostně a nábožensky smíšení ) a procentuelně etničtí Chorvaté, i když fakticky nejvíc Bosňáci-Muslimové. Těch žije v Bosně na 2,2 milionu, ale diaspora těchto původně slovanských sunnitů přesahuje půl milionu. K bosňácké národnosti se tak dnes hlásí 2,4-3 miliony lidí po celém světě. Mnoho jich kupodivu žije v Srbsku, horském území "Sandžak", v Rakousku jich bydlí přes 100 tisíc, v USA 98 tisíc. Další desítky tisíc jsou v Německu, Švédsku, Černé Hoře, Švýcarsku nebo Kanadě.

Sarajevo bylo místem střetů všech národů|foto: Fotobanka stock.xchng

Během války sice byla snaha teroristů o šíření wahhábismu, to však u liberálních bosenských Muslimů nezanechalo větší stopy. Pravoslavní Srbové jsou i dnes usazení nejpevněji na východě a severu země, vyháněni byli ze severozápadu. I u nich existují etnicky čistá území kvůli hromadným emigracím sousedů, způsobených ozbrojenci ze všech stran. Katoličtí Chorvati obývají nejvíc Hercegovinu v sousedství Dalmácie a Slavonie. Bosna je tak fakticky dále rozdělená. Federace Bosny a Hercegoviny, tedy Chorvatů a Muslimů je přibližně stejně velká jako Republika srbská, existuje však i mnohonárodnostní Distrikt Brčko.

Bosna a Hercegovina, to je i zničené dřívější centrum těžkého průmyslu se zbrojovkami, hutěmi, strojírnami a cementárnami. V roce 2002 tu byla 40% nezaměstnanost. Nakonec šlo o podobný důvod k hromadným migracím jako válka. Dalším problémem pro návrat emigrantů domů, ale i pro turistiku jsou zdejší minová pole. Mezi národnostmi v celé zemi existují snahy o rozdělení pod kuratelou Srbska na jedné a Chorvatska na druhé straně. Tyto živé myšlenky platí už od počátku války, proto má přítomnost jednotek OSN pořád význam. Země už ale má společné sportovní reprezentace a ze Západu sem míří mnoho investic, takže se situace jistě brzy promění. Snad k lepšímu.

I bývalí emigranti se po válce účastní sportovních akcí|foto: Fotobanka stock.xchng

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.