Bolivie: Ultimátum ropným společnostem

V současné době Argentina dováží sedm miliónů kubíků, což je maximum, které současný plynovod dovolí přepravovat. V roce 2010 by však Bolívie už měla do Argentiny vyvážet 20 miliónů kubíků tedy přibližně trojnásobek dnešního exportu. Argentina je velmi spokojená, zejména v končící letošní zimě, která je mimořádně studená. Ukázalo se totiž, že potřeba bolivijského plynu bude spíš růst než klesat.

Vzhledem k tomu, že současný argentinský president Nestor Kirchner by rád, aby v říjnových presidentských volbách zvítězila jeho manželka Cristina Fernandezová, je ochoten udělat Bolívii řadu nabídek, které by ukázaly, jak lidsky a ve prospěch těch chudších vládne a vládla by i jeho rodina. Na vzájemném setkání, které konalo koncem minulého týdne v bolivijském městě Tarija president Kirchner prohlásil, že pokud se neozve žádná další zahraniční společnost, zúčastní se argentinská strana některých bolivijských projektů. Nejraději by Argentina jako stát investovala do čističek zemního plynu. "Stačí, aby Evo Morales zvedl telefon", dodal argentinský president. Pikantní na tom je, že Argentina je v Bolívii zastoupena v několika mezinárodních ovšem soukromých firmách.

Schůzky ve městě Tarija, v jehož širším okolí se nalézá více než 80% zdokumentovaného zemního plynu, se zúčastnil také všudypřítomný venezuelský president Hugo Chávez. Dokonce přiletěl o den dříve, tedy minulý pátek navečer. Dohodl s Moralesem podmínky pro založení nové smíšené bolivijsko-venezuelské společnosti, která ponese název Petroandina Sociedad Anónima mixta tedy Petroandina, smíšená společnost s ručením omezeným. Základní kapitál 600 milionů dolarů dodá ze šedesáti procent Bolívie, zbytek Venezuela. Cílem společnosti je vyhledávát a těžit plyn v regionu hlavního města La Paz. Alespoň tak o tom informoval bolivijský ministr pro uhlovodíky Carlos Villegas.

Během posledního týdne získala Bolivie půjčky a investice v hodnotě přes miliardu dolarů, konkrétně 450 miliónů z Argentiny a 670 miliónů z Venezuely. Takové peníze, zejména z Venezuely, se nelíbí bolivijské opozici. Její vůdce, poslanec Fernando Messmer soudí, že Venezuela víc než přítel je pro jeho vlast konkurentem.

Bolívii samozřejmě zmíněný příliv peněz nestačí. Jako příklad lze uvést vnitrostátní spotřebu zemního plynu, která je pouhých šest miliónů kubických metrů denně. Podle presidenta Moralese se má v nejbližších letech konzumace zvýšit dva až třikrát, což ovšem předpokládá nákladné investice.

Koncem tohoto týdne vyprší lhůta, kdy se zahraniční společnosti mají vyjádřit, jestli chtějí část svých zisků v zemi znovu investovat. Jde o celou řadu firem, mimo jiné o brazilskou státní Petrobras, francouzsko-belgickou Total Fina Elf a britské British Gas a British Petroleum. Rozhodnutí mají učinit do konce tohoto týdne a pokud budou souhlasit s reinvesticí, měly by do října předložit návrhy, kde a na jaké projekty chtějí přispět.

Pokud zahraniční ropné společnosti nepřispějí na rozvoj těžby v zemi, je vláda Evo Moralese rozhodnuta podniknout proti nim kroky. "Bez obav získáme zpět ropná pole," řekl president a pokračoval: "Jsme vlastníky našeho přírodního bohatství a jestli těžařské společnosti nebudou plnit, přistoupíme k akci. Nejedná se o žádné vyhrožování, nechceme ani nikoho do něčeho tlačit. Pouze apelujeme na odpovědnost, kterou mají všechny těžařské společnosti v našem regionu".

Ze strany Bolívie sice jde o ultimátum, ale přece jen to není sprosté vyvlastnění. Je na zahraničních společnostech, jak se rozhodnou. Moralesův postup schválil a podpořil na schůzce v Tarijas nejen venezuelský president, od něhož se to očekávalo, ale také jeho argentinský kolega.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .