Boj proti šedé ekonomice pokračuje

14. duben 2004

Česká republika je zkorumpovanou zemí. Právě takovéto mínění mají o státu, ve kterém žijí, tři pětiny občanů. Vyplývá to alespoň z průzkumu společnosti GfK Praha. Ta na něm spolupracovala v rámci projektu zaměřeného na země střední a východní Evropy. Na pomyslném žebříčku se Česká republika umístila na druhém místě ze čtrnácti.

Pesimističtější pohled na svoji republiku mají pouze Slováci. Když však průzkum tvrzení o zkorumpované zemi konfrontoval s dáváním úplatků, došel k zajímavému rozporu. Téměř šedesát procent dotázaných tvrdilo, že nikdy nikomu úplatek nedali. Buďto účastníci průzkumu lhali, nebo mají svůj dojem o korupci založený spíše na zprostředkovaných dojmech, než na osobní zkušenosti. Důvody takovéhoto hodnocení nejsou samozřejmě podstatné. Důležité je, že korupce v České republice existuje a že spolu například s daňovými úniky připravuje stát o miliardy korun ročně. Nelze se proto divit tomu, že politici čas od času vyhlašují boj korupci a tzv. šedé ekonomice. Špidlův kabinet není výjimkou.

Dokonce se snaží prosadit některé zákony, které by různé machinace omezily. Je samozřejmě sporné, zda je to nejlepší způsob, jak bojovat proti tzv. šedé ekonomice. Nejdál se koalice dostala v omezení plateb v hotovosti. Poslanci odmítli návrh senátorů a prosadili povinnost platit částky přesahující zhruba 480 tisíc korun bezhotovostně. Tím by se měl usnadnit boj proti praní špinavých peněz a mělo by dojít k omezení daňových úniků. Lze si představit různé finty, kterými se zákon bude obcházet.

Pokud totiž někdo například pere špinavé peníze, dovede si zařídit, aby byla celková částka nad zákonem stanovený limit rozložena na několik nižších. Kdyby takovouto banalitu nezvládl, těžko by mohl delší dobu vyvíjet kriminální aktivity, ke kterým praní špinavých peněz patří. Stejnou taktiku však asi budou volit i podnikatelé, kteří nemají v úmyslu dopouštět se daňových úniků i jiných nelegálních operací. V podmínkách České republiky, kde je stále ještě velmi nízká vymahatelnost práva a kde je dlužník často ve výhodě nad věřitelem, bývá platba v hotovosti většinou jedinou jistotou, že prodávající uvidí své peníze.

Přitom omezení plateb v hotovosti nevyžaduje Evropská unie a z členských států mají podobné opatření pouze v Belgii, Francii a Itálii. Zdá se tedy, že na novince vydělají jedině bankovní domy, které si za finanční operace účtují celkem vysoké poplatky. Podobně rozporuplný pohled je i na další opatření vlády směřující k boji s šedou ekonomikou. Ta zatím neprošla parlamentem. Kabinet se dnes dohodl na zavedení registračních pokladen a na kolkování lihovin. Zkušenosti s kolkováním cigaret dokazují, že se i nadále prodávají pašované bez kolku, nebo s kolkem falešným.

Nedaří se rovněž dodržovat jednotné ceny, za kolik by měly být cigarety všude prodávány, tedy jedno zda v luxusním hotelu, nebo v zapadlém vesnickém obchodě. U lihovin by tomu nemělo být jinak. Rovněž pořízení si registračních pokladen není velký problém. Jejich cena šla postupně dolů a neměla by nikoho zruinovat. Ten, kdo bude chtít podvádět, určitě investuje do více registračních pokladen. Jednu bude mít pro kontrolory, druhou případně třetí pro zákazníky. Lze si těžko představit, jak bude někdo dohledávat vydané pokladní bloky u zákazníků a konfrontovat je se skutečným stavem registrační pokladny.

Zkrátka podobná opatření ničemu nepomohou, na druhé straně by neměla poctivým podnikatelům výrazně ublížit. Dalším opatřením, které hodlá zavést vláda, jsou majetková přiznání. Na jejich definitivní podobě se však kabinet stále nemůže dohodnout. Nic na tom nezměnilo ani dnešní jednání vlády. Pokud by to kabinetu vydrželo, bylo by to asi dobře. Zavádět majetková přiznání v podobě zamýšlené vládou by mohlo být zbytečné. Vždyť už nyní existuje možnost, jak prověřit rozpor mezi majetkem a příjmy. Například finanční úřady nebo policie mohou vycházet z katastru nemovitostí a z registru motorových vozidel.

Pokud by z nich zjistily, že takto nabytý majetek neodpovídá příjmům v daňovém přiznání, mohly by se obrátit na poplatníka s žádostí o vysvětlení a doložení zdrojů, tedy o předložení majetkového přiznání. Navíc se uvažuje o zavedení tzv. finanční policie. Právě ona by se měla podobnými případy zabývat. Zkrátka nic nenasvědčuje tomu, že by se vládní koalice v boji proti šedé ekonomice odhodlala k takovým krokům, které by skutečně mohly vést k jejímu omezení. Spíš půjde o kosmetické úpravy, které na první pohled budou působit atraktivně, ve skutečnosti však situaci nezlepší.

Naopak se zdá, že čím složitější předpisy a přísnější nařízení vymyslí, tím větší prostor pro korupci a další formy šedé ekonomiky vláda vytvoří.

autor: Petr Hartman
Spustit audio