Boj proti domácímu násilí: Pomoci můžou zaměstnavatelé i stát

„První rok byl vlastně úplně idylický, v pohodě. A pak začal hodně kontrolovat, kde jsem, za jak dlouho přijedu, s kým jsem, co dělám. V té době mi to asi přišlo vlastně hrozně příjemné, že má o mě někdo zájem, že se bojí, protože jsme bydleli asi 50 km od Prahy a já pracovala v Praze,“ popisuje své asi deset let staré zkušenosti paní Jana. Není to její pravé jméno, chtěla zůstat anonymní.

Čtěte také

Istanbulská úmluva je ideologický pamflet, obětem nepomůže, říká senátorka. Je to závazek, že téma bude prioritou, oponuje zmocněnkyně

Přehnaná kontrola a žárlivé scény ale časem přerostly do fyzického násilí. V tehdejším zaměstnání si podle paní Jany zřejmě ničeho nevšimli. Dokud po zhruba pěti letech partnerovi neřekla, že by se měli rozejít.

„Přivezli mi kompletně všechny moje i dceřiny věci před pracoviště, takže v tu chvíli mi kolegové pomohli a všechny ty věci a celou moji domácnost jsme nastrkali do jedné kanceláře v budově, kde jsem pracovala. Následně se to dotklo práce ještě tak, že on čekal na recepci, domáhal se mě, takže tam jsem musela informovat kolegyně na recepci, aby věděli, že tenhle člověk se mnou už nemá mít nic společného a že je to pro mě nebezpečné,” říká paní Jana.

Vliv na pracovní výkon

Domácí násilí tedy může přímo ovlivňovat i chod pracoviště oběti. A samozřejmě může mít velký vliv i na její pracovní výkon, upozorňuje Branislava Marvánová Vargová z organizace Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí.

„Pokud žijete v permanentním strachu, napětí, tak se můžete hůř soustředit. Potřebujete třeba i skrýt některé projevy fyzického násilí, takže může být častější absence v práci nebo to může mít i dopady na zdravotní stav. Oběť domácího násilí tak může častěji čerpat nemocenskou,” doplňuje Marvánová Vargová.

Čtěte také

Šimáčková: Na Východě více fandíme těm, které máme rádi, než abychom trestali padni, komu padni

Organizace Rosa už dříve začala spolupracovat se společnostmi Vodafone a Ikea a společně v roce 2021 spustili tzv. Akademii proti domácímu násilí, skrze kterou vzdělávají další zaměstnavatele, jak můžou obětem domácího násilí pomoct. Jednou z cest může být i proškolení zaměstnanců, jak s takovými lidmi komunikovat.

A na základě zmiňované Akademie vznikla i Charta proti domácímu násilí. Její signatáři se zavazují zavést do svého fungování aspoň minimální kroky na pomoc obětem domácího násilí. Iniciovaly ji společně Vodafone, Ikea, Centrum Rosa, záštitu převzala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a taky Úřad vlády.

11. prosince 2023 na Mezinárodní den lidských práv ji podepsalo celkem 16 firem a institucí – třeba i společnosti ČEZ a Tesco Stores, ale i ministerstvo vnitra, Středočeský kraj nebo Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Bezpečné prostředí a nový zákon

Podle Zuzany Holé, ředitelky komunikace Vodafonu, je důležité si uvědomit, že nastavením bezpečného prostředí pro oběti domácího násilí vytváříme lepší pracovní podmínky obecně.

„Naprostá většina firem řeší diverzitu a inkluzi, zaměstnávání a vyrovnávání pracovních podmínek pro lidi s nějakým zdravotním znevýhodněním nebo postižením. Celá řada firem řeší podporu žen během mateřské dovolené, návratu nebo skloubení pracovního a rodinného života nejen žen, ale i mužů, vlastně všech svých zaměstnanců a zaměstnankyň,“ vypočítává Holá.

Čtěte také

„Je vše v pořádku? Jsem tady a můžeš se mi svěřit.“ Těmito slovy podle odbornice můžeme pomoci obětem domácího násilí

„Řešíte různé složité rodinné situace, například pomoc v péči o osobu blízkou. A tohle je vlastně taky složitá rodinná situace, extrémně, která stejně jako ty, které jsem jmenovala předtím, má dopad i do pracovního života.”

Závažnější případy domácího násilí hlásí jejich oběti jen v jednotkách procent. Tomu, aby to bylo častější a aby se tito lidé nebáli například tzv. sekundární viktimizace, by měly napomoci změny v legislativě, pod kterými je podepsaný mimo jiné Úřad vlády. Navazují na Akční plán prevence proti domácímu a sexualizovanému násilí, který loni schválila vláda, říká zmocněnkyně pro lidská práva Šimáčková Laurenčíková.

„Dva roky jsme na Úřadu vlády pracovali na novém zákoně, který se týká právě domácího násilí, spolu s koalicí NeNa a kolegy z ministerstva vnitra a spravedlnosti,“ popisuje Laurenčíková.

„Měl by být předložen v nejbližších dnech na vládu prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Tento zákon jednak zavádí jednotnou definici toho, co je domácí vztahové a sexuální násilí, čímž zpřesníme a zrychlíme postupy všech důležitých profesních skupin napříč republikou. A věřím, že zkvalitníme praxi v tom, aby nedocházelo k rozdílným přístupům a postupům v závislosti na tom, zda si třeba daný orgán sociálně právní ochrany dětí či policista myslí, že ta situace již naplňuje znaky domácího násilí, anebo ještě ne.“

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Genderově podmíněné násilí v České republice chceme, vzkázali senátoři

Policie by navíc díky novému zákonu měla mít možnost zabavit násilníkovi střelnou zbraň ve chvíli, kdy ho vykážou ze společného místa bydliště.

Příklady z jiných evropských zemí ale ukazují, že stát by mohl aktivně pomáhat samotným obětem domácího násilí, ale i zaměstnavatelům, kteří zavedou principy na pomoc těmto svým pracovníkům. Volno pro oběti domácího násilí, které například potřebují svoji situaci konzultovat s právníky, už zavedlo například Irsko, Španělsko nebo Itálie.

Poslechněte si celé Zaostřeno Vojtěcha Kovala v audiozáznamu.