Boj o VZP vrcholí

Problém je v tom, že jednak David Rath zatím žádnou ucelenou představu o změnách ve zdravotnictví veřejnosti nenabídl a jednak na její prosazení nemá příliš času. Nelze se proto divit, že jeho razantní postup vůči vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny vyvolává spíše pochybnosti než nadšení. Z dosavadních ministrových kroků je zřejmé, že chce téměř za každou cenu dostat z křesla ředitelky VZP Jiřinu Musílkovou. V této souvislosti se Rath nemůže vyhnout dohadům, že jednou z hlavních motivací jsou vzájemné nevraživosti.

Ty se táhnou už léta. Konkrétně od doby, kdy se Rath dostal do čela České lékařské komory. Z této pozice pak útočil na špatné hospodaření pojišťovny, kritizoval výši úhrad lékařům a požadoval zavedení nucené správy. V křesle ministra už nemusel nikomu hrozit a nucenou správu zavedl téměř okamžitě. VZP skutečně hospodaří s dluhem. Ten se momentálně pohybuje nad deseti miliardami korun. Na první pohled to může být závratná částka. Ročně však pojišťovnou proteče zhruba sto miliard, takže jde svým způsobem o deset až dvanáct procent, což zase není úplná katastrofa.

Zároveň neexistuje hodnověrná analýza, která by zmapovala, jaký díl viny za dluh nese špatné hospodaření pojišťovny a jaký nesprávně nastavená pravidla hry. Samozřejmě by se nemělo zapomínat na to, že VZP má celou řadu dlužníků a že na čelní místo se řadí stát. Rovněž se nesmí opominout to, že Všeobecná zdravotní pojišťovna je řízena správní radou a tu z jedné třetiny jmenují ministerstva, ze třetiny sněmovna a ze třetiny zástupci zaměstnavatelských svazů. Pokud tedy pojišťovna dlouhodobě tragicky hospodaří, proč vláda a poslanci už dávno nezasáhli? Ostatně boj proti špatnému hospodaření mohl razantněji vyhlásit i David Rath a to v době, kdy byl včele České lékařské komory. Je veřejným tajemstvím, že existují určitá zdravotnická zařízení a také lékaři, kteří zneužívají současného systému úhrady zdravotní péče a tahají ze zdravotních pojišťoven desítky milionů korun ročně.

Přitom v konfrontaci s jiným podobnými zařízeními či lékaři jde o očividný nepoměr. Rovněž si nepamatuji, že by z úst představitelů vedení České lékařské komory zazněla v nedávné minulosti razantní slova podpory nejenom Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby pojišťovny neuzavíraly smlouvy s těmi zdravotnickými zařízeními a lékaři, kteří poskytují nekvalitní péči, případně v místech, kde jich je více než je potřeba. To všechno by také přispělo k lepším ekonomickým výsledkům pojišťoven a rovněž ke kvalitnější zdravotní péči.

Když se k tomu přidají Rathovy ostré výpady na adresu ODS, může se zdát, že v těchto dnech nejde ani tak o reformu zdravotnictví, jako o zpolitizování tohoto problému a o pokus získávat na něm body u voličů. Je to svým způsobem přirozené, protože co jiného než péče o zdraví by měla zajímat a měla by se dotýkat prakticky všech občanů. Problém je v tom, že dosavadní polemika se vede spíše v rovině osobní než odborné. Asi nejnázornějším příkladem je rozruch kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny. Je v této věci symbolické, že až nyní hodlá vláda požádat Nejvyšší kontrolní úřad o důkladnou prověrku hospodaření VZP. Logické by bylo vyčkat závěrů kontroly a až po nich hovořit o podílu viny vedení pojišťovny na několikamiliardovém dluhu. Možná, že na to není čas. Doba uzavírání nových smluv VZP se zdravotnickými zařízeními a lékaři se nezadržitelně blíží. A komu se jí podaří uzavřít, ten si může oddechnout. I špatně hospodařící VZP je svým způsobem terno.

Za závazky této pojišťovny totiž ručí stát. Takže lékaři a zdravotnická zařízení se nemusí obávat, že by o peníze přišli, byť je někdy mohou dostat s větším zpožděním. V této souvislosti se proto nelze vyhnout spekulaci, nakolik může blížící se uzavírání nových smluv ovlivňovat současné dění kolem VZP?