Blíží se konec dětské obrny?
Program na eradikaci dětské obrny vstoupil do konečné fáze. Vymýcení této nemoci je ale podle vědců obtížnější než u pravých neštovic.
Poliomyelitida neboli dětská obrna byla jednou z nejobávanějších dětských nemocí. V 70. letech se ji však díky očkování podařilo ve Spojených státech a většině zemí Evropy vymýtit. V roce 1988 spustila Světová zdravotnická organizace eradikační program, který by se měl pomalu chýlit ke svému závěru. Před koncem roku 2000 se dětská obrna endemicky vyskytovala pouze na indickém subkontinentu a v centrální Africe. Letos se vůbec poprvé v Indii neobjevil ani jediný případ. Virus dětské obrny nyní cirkuluje pouze ve třech zemích: Nigérii, Afghánistánu a Pákistánu.
Vědci, kteří nyní zveřejnili souhrnnou studii v odborém časopise Journal of General Virology, upozorňují na to, že mnoho případů infekce probíhá bezpříznakově. Dětskou obrnu navíc způsobují tři různé virové kmeny a některé se dají detekovat lépe než jiné. Existují případy, kdy virus z lidské populace zmizel, ale stále cirkuloval v prostředí, například v odpadních vodách. Problematická je i skutečnost, že onemocnění - postvakcinační poliomyelitidu - může velmi vzácně vyvolat očkovací vakcína, kterou tvoří živý virus. To všechno jsou důvody, proč je eradikace poliomyelitidy náročnější, než tomu bylo v případě pravých neštovic, které byly prohlášeny za vymýcené v roce 1979. Pokud se její vymýcení ale podaří, bude to podle vědců větší úspěch, než pobyt člověka na Měsíci.
Zdroj: Society for General Microbiology, Journal of General Virology
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
